Byl spisovatelem, cestovatelem, dobrodruhem, vynálezcem i lovcem kožešin. Eskymo Welzla, rodáka ze Zábřehu na Moravě, který přebýval také v Brně, si mnozí pamatují hlavně z převyprávěných povídek Karla Högera nebo z dobrodružných příběhů o jeho putování k Severnímu ledovému oceánu. Ode dneška Welzlův život Brňanům připomene a podrobněji přiblíží nová výstava Moravského zemského muzea v Brně nazvaná Po stopách Eskymo Welzla.

„Je to vlastně první výstava o Janu Welzlovi u nás. Letošní rok je totiž pro tohoto dobrodruha výročním, a to pro číslici osm. Roku 1868 se Welzl〜 narodil, 1928 se podruhé vrátil do vlasti a v roce 1948 zemřel,“ uvedl ředitel Moravského zemského muzea Petr Šuleř.

Výstavu o muži, jehož největším odkazem k historii je mytologie, návštěvníci najdou v Paláci šlechtičen v Kobližné ulici. Expozice je rozdělena do dvou částí. První připomíná důležité okamžiky Welzlova života, mezi které patří i jeho půlroční pobyt v Čechách, záznamy o audienci u Tomáše Garrigua Masaryka, výpis o vojenské službě nebo dopisy z Kanady. Druhá část se zase snaží navodit atmosféru, kterou cestovatelé prožívali při putování po Sibiři.

„K vidění jsou autentické předměty od sběratelů, které připomínají dobu, v níž Jan Welzl žil. Zinscenovali jsme malé tábořiště a výstavu oživí i výňatky z knih, zvuková kulisa hlasu Karla Högera nebo promítání částečně hraného dokumentu Svoboda pod bodem mrazu, který vznikl na námět badatele Strouhala. Ten totiž pochází stejně jako Welzl ze Zábřehu na Moravě a nyní o tomto cestovateli připravuje knihu,“ upřesnil náplň výstavy její autor Jiří Macháček.

Běhy s kufrem a závody čtyřspřeží

Kromě důležitých období z Welzlova života výstava Brňanům představí i nejrůznější literární odkazy a archivní materiály, z nichž některé historikové zveřejnili poprvé. „Vzhledem k tomu, že se Jan Welzl narodil v Zábřehu na Moravě, odkazuje expozice také k současným aktivitám obyvatel Zábřehu, kteří se jeho životem zabývají. Jde hlavně o festival cestopisných filmů Welzlovo filmobile a recesistické běhy s kufrem i závody čtyřspřeží,“ doplnil Macháček.

Pozornost expozice věnuje i Welzlově pobytu v Brně, kde spolupracoval s redaktory Lidových novin Valentou a Golombkem. Jejich setkávání nakonec vyústila ve vydání několika knih. Současně Welzl〜 navštěvoval i Český rozhlas, kde pro Radiožurnál nahrál několik povídek. Právě ty později proslavil hlas Karla Högera. Dobrodružný osud Eskymo Welzla inspiroval v sedmdesátých letech také Divadlo Husa na provázku, jež jeho osud ztvárnilo v jedné z inscenací.

První cestovatelské zkušenosti Eskymo Welzl nasbíral při svém putování po okolních zemích a po Balkánu, kam se po vyučení kovářem vydal na zkušenou. Po absolvování vojenské služby u dělostřelectva v Brně a Krakově, kde byl dle vlastních slov „hrozně zvotročené“, se na krátko vrátil domů. Brzy však osiřel, a tím pro něho padly definitivní zábrany, jež ho držely na místě, a vydal se na cestu kolem světa, aby našel místo, kde by byl svobodný.

„V Janově se Welzl nechal najmout na loď a cestou kolem Afriky se dostal až do ruského Port Arturu, na Sibiř. Tam začal pracovat na stavbě mostů Transibiřské magistrály, a když si vydělal dostatek peněz, vyrazil sám a pěšky přes celý kontinent k břehům Severního ledového oceánu, kde hledal onu zemi zaslíbenou,“ přiblížil Welzlův dobrodružný život Macháček.

Po třech letech této ojedinělé pouti se cestovateli konečně podařilo dosáhnout cíle. Nečekaně ho však zasáhla nepříjemná událost – jeho loď ztroskotala u amerických břehů. Díky této nešťastné náhodě se ale Welzl nakonec u nás proslavil. Americké úřady ho totiž kvůli nedostatku peněz a bez dokladů vyhostili zpět a Welzl se vrátil do Evropy. Z Hamburku pak navázal spolupráci s novinami a díky Rudolfu Těsnohlídkovi se ke čtenářům dostala neuvěřitelná vypravování.

Jan Welzl, typ opravdu český

I přes úspěch vydaných knih však Welzl nakonec zemřel jako starý, nemocný, zahořklý a chudý muž. „Knihy vyšly v období hospodářské krize. On přitom před tím zažil období zlaté horečky i prohibici. Vydané knihy mu tak kvůli daňovým úřadům přinášely jen samé potíže,“ doplnil na závěr Macháček. O vztahu k Welzlovi ze zmiňuje i zakladatel katedry filosofie na University of Alaska Rudolf Krejří: „Vidím v něm malého českého člověka, který jde světem, stojí na vlastních nohou, a když neví, se vším se bije. To je typ opravdu český, více český než Švejk.“

Výstava: Po stopách E. Welzla
Místo: Palác šlechtičen, Kobližná 1
Otevřeno: do 2. prosince 2008, úterý až sobota, od 9.00 do 17.00
Uspořádal: Etnografický ústav MZM ve spolupráci s Muzeem Zábřeh, Vlastivědným muzeem v Šumperku a Českým rozhlasem Brno.