Již devadesát let lze Brno zvát přídomkem velké. Kulaté výročí připojení třiadvaceti předměstských částí připomene výstava v Křížové chodbě Nové radnice. V úterý ji zahájilo Muzeum města Brna. Návštěvníci se díky fotografiím, pohlednicím, nábytku nebo hračkám přenesou do roku 1919, do doby rakousko-uherské monarchie, I. světové války a počátků prvního Československé­ho státu.

Výstava ukáže nejen Brno na konci devatenáctého a v prvních desetiletí dvacátého století. Zaměřuje se hlavně na obyvatele jedenadvaceti bývalých obcí a dvou dřívějších měst, Husovic a Králova pole. Ty se v roce 1919 připojily k městu. „Na návštěvníky čeká sbírka historických dokumentů vzatuhujících se k této události. K vidění jsou i exponáty ukazující dobovou módu, nábytek a hračky,“ popsala náplň Velkého Brna mluvčí Muzea města Brna Michaela Budíková.

Výlet do historie

Listiny z archivu muzea i města uspořádal kurátor výstavy Pavel Košťál do čtyřiceti panelů. Lidé tak mohou nahlédnout do historie svých předků nebo zavzpomínat na své dětství. „Moc se mi ten nápad líbí. Je to důstojná připomínka toho, jak dříve žili naši rodiče a prarodiče,“ pochválila projekt sedmadevadesátiletá Brňanka Dana Valentová. Dodala, že v jejich rodině se často mluvilo o rozšíření z roku 1919. „Příbuzní bydleli v Komíně, což je právě jedna z oněch bývalých obcí,“ upřesnila Valentová. Vedle Komína se město na soutoku Svratky a Svitavy rozrostlo o Juliánov, Komárov, Obřany Řečkovice, Bohunice, Maloměřice a dalších šestnáct částí.

Brno, dříve uzavřené pevnostní město, se na sklonku devatenáctého století rozrostlo na významné průmyslové a kulturní centrum. „Výstavu jsme koncipovali tak, aby byla zajímavá nejen pro odborníky, ale i pro laickou veřejnost. Chtěli jsme ukázat širší dobové souvislosti vývoje Brna zhruba od poloviny devatenáctého století do třicátých let století dvacátého,“ dodal Košťál.

Výstava mapuje také nárůst brněnského obyvatelstva v těchto letech. Do města se začali stěhovat lidé z okolních vesnic za prací i lepším bydlením. „Na přelomu devatenáctého a dvacátého století překonalo Brno magickou stotisícovou hranici a bylo šestým největším městem předlitavské části habsburské monarchie. Rychle se rozvíjející město bylo domovem Němců, Čechů i Židů,“ vysvětlil Košťál. Expozice zachycuje také soužití těchto menšin. Brno mělo tehdy německou radnici a přibývající české obyvatelstvo se hlásilo o svá práva. To vedlo podle historiků k prudkým národnostním sporům.

Politická změna

Situace se změnila s koncem první světové války, po zániku Rakouska-Uherska a vzniku první Československé republiky. „Po první světové válce došlo v Brně k událostem, které výrazně změnily jeho život a podobu. Když byla po vzniku samostatného Československa v roce 1918 předána správa brněnské radnice do českých rukou, začalo se připravovat vytvoření Velkého Brna,“ objasnil Košťál.

Brno, dnes druhé největší město České republiky a historické hlavní město Moravy, se tak sedmkrát zvětšilo. Stalo se centrem průmyslu, kultury, školství a moderní architektury.

Výstava, kterou uspořádalo Muzeum města Brna společně s Archivem města Brna zůstane v Křížové chodbě Nové radnice na Dominikánském náměstí do jedenatřicátého října. Po stopách svých předků se mohou její návštěvníci vydat vždy od úterý do neděle od desíti do šesti hodin večer.