Volby do sněmovny začínají za

Nahrávám odpočet ...
VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Z Brna do Pohořelic: krvavá cesta do nebe

Brno /RECENZE/ - Kniha Brněnský pochod smrti zve čtenáře na podivnou cestu, která začala a skončila jedné květnové noci na konci druhé světové války.

2.4.2012 6
SDÍLEJ:

Kateřina Tučková při psaní čerpá ze vzpomínek pamětníků. Foto: archiv Deníku

Kniha Brněnský pochod smrti, která právě vyšla v nakladatelství Větrné mlýny, je společným projektem Martina Pollacka, Kateřiny Tučkové, Jiřího Kratochvila a Oty Filipa. Na bezmála stovce stránek otevírají spolu, a zároveň každý sám, jeden doposud nedořešený příběh konce druhé světové války.

Řeč je o odsunu Němců z Brna, který, jak dějiny ukázaly, předznamenal celkové vysídlení německého obyvatelstva z Československa. Tragická noc z 30. na 31. května 1945 tehdy poznamenala téměř dvacet tisíc brněnských Němců. Rozhořčené davy, „spravedliví utlačování“ čeští Brňané v čele s dělníky z místní Zbrojovky, tehdy vtrhly do bytů posledních brněnských Němců, kteří ještě v Brně zůstali, aby je vyhnali na Starobrněnské (dnešní Mendlovo) náměstí a odtud pak na jejich poslední českou cestu.

Historikové se dodnes rozcházejí v číslech, přijde-li řeč na to, kolik lidí té noci, na dlouhé pouti z Brna do Pohořelic, zemřelo. Někteří mluví o stovkách, jiní o tisících. Jedno je však jisté. Tito Němci, kteří měli být symbolicky potrestáni za šestiletou nacistickou okupaci Československa, byli z velké části ženy, děti a starci. Dospělí muži totiž v té době byli nasazeni jako vojáci wehrmachtu nebo umírali jako příslušníci volkssturmu na frontě na jižní Moravě.

Dnes oběti brněnského divokého odsunu připomíná jen pamětní kámen v zahradě augustiniánského kláštera na Mendlově náměstí, kde pochod začal, a černý kříž u Pohořelic, kde před skladištěm u silnice číslo 54 pro mnohé z nich skončil. Na brněnské události z 30. na 31. května 1945, o kterých se dlouho nesmělo mluvit, nahlíží každý z autorů svýma očima. Představa oné květnové noci nepřestává pronásledovat ani nejmladší z autorů, Kateřinu Tučkovou, které se podařilo nalézt několik pamětníků a přimět je ke vzpomínání.

Němci, kterým se přeci jen podařilo z Československa prchnout včas anebo odsun přežili, se nedařilo dobře. Jejich krajané jimi pohrdali a utahovali si z nich, jak píše Martin Pollack ve svém vzpomínání na dětství v Linci nad Dunajem. Když přišli za „svými“, byli vnímáni jako nezvaní hosté, kterých je nejlepší se co nejdříve zbavit chtěli zapomenout na svět zmizelý za železnou oponou.

V Brněnském pochodu smrti se prolínají historická fakta i domněnky s osobními příběhy. Nesnaží se zobecňovat. Ukazuje, jak pochod zasáhl do života jednotlivců. Jak se o vztazích poznamenaných složitou pětisetletou společnou historií a o oné hrozné noci nesmělo mluvit. Jak se lidé Češi i Němci báli, styděli, chtěli zapomenout.

Autoři Brněnského pochodu smrti píší o tom, co prožili a co slyšeli. Jednoduše a přirozeně. I přesto nejsou jejich výpovědi tendenční a jednostranné. Je ke cti této vzpomínkové knihy, že není bolestínská, zatrpklá ani patetická. Obrazy, které kreslí, nedávají odpovědi, jen přidávají nové otazníky. A proto i kniha vznikla. Aby otevřela téma, o němž se dlouho mlčelo a svým způsobem doposud i mlčí.

Jak upozorňují sami autoři, když v roce 2000 vyzvala občanská iniciativa Mládež pro interkulturní porozumění Magistrát města Brna, aby se Němcům omluvili za násilný květnový odsun v roce 1945, přišla od představitelů města zvláštní reakce. Omluva prý není třeba, neboť není zřejmé, kdo a komu by se měl omlouvat. Jako by se ve vztahu k postavení obětí projevovalo něco jako konkurenční závist nebo konkurenční smýšlení, trefně glosuje Jiří Kratochvil.

Tato kniha se pokouší uctít památku těch, kteří umřeli na cestě do Pohořelic anebo později v tamním táboře, zmoženi vyčerpáním, hladem a epidemií úplavice. Je to tak jeden z dalších malých krůčků, kterých je tak velmi třeba, na cestě ke vzájemnému odpuštění a porozumění.

Kniha: Brněnský pochod smrti

Autoři: Martin Pollack, Kateřina Tučková, Jiří Kratochvil, Ota Filip.
Sborník vydalo brněnské nakladatelství Větrné mlýny.

IVA DOLEŽALOVÁ (autorka recenze je publicistka)

Autor: Redakce

2.4.2012 VSTUP DO DISKUSE 6
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Ilustrační foto.
AUTOMIX.CZ
3

Absurdní šikana? Český řidič platil pokutu za překročení rychlosti o 1 km/h

Ilustrační foto.

Kotlíkové dotace: zbývá jen polovina peněz, lidé už zažádali o 63 milionů

Zákazy omezí řidiče u nádraží. Jen si tam zkracují cestu, hájí novinky Hollan

Brno /MAPA/ – Zákaz odbočení z Nádražní ulice od hlavního vlakového nádraží na ulici Benešovu směrem k hotelu Grand bude jednou ze změn omezení provozu, které chystá brněnský magistrát. Pravidla mohou platit od ledna pro řidiče osobních automobilů. Změn se nemusí obávat cyklisté, autobusová doprava ani záchranné služby.

V Kometě často blokuje střely. Nechci být za holku, směje se Bartejs

Brno – V základní části extraligy odehrál už 105 utkání, ale když se ho zeptáte, kolik dal gólů, ukáže jen jeden prst. Obránce hokejové Komety Tomáš Bartejs vstřelil v neděli ve svém 104. duelu v základní části v Litvínově první trefu. Přes úterní utkání v Třinci až do pátečního zápasu doma s Hradcem Králové, které začíná v šest hodin večer, mu to u pokladníka prošlo. „Sakra. Zatím nikdo nic neříkal, ale po tomto rozhovoru asi budu muset zaplatit,“ smál se pětadvacetiletý bek.

Celníci objevili dvě nelegální herny. Od začátku roku zabavili přes sto automatů

Blanensko – Víc než sto zadržených herních automatů a hotovost ve výši téměř padesát tisíc korun a padesát eur. To je výsledek kontrol, který od začátku roku provedla Celní správa v Jihomoravském kraji.

Lidickou ulicí neprojedou tramvaje. Kvůli opravě kolejí před hotelem Slovan

Brno – Brněnskou Lidickou ulicí o víkendu kvůli výluce nepojedou tramvaje. Linku jedna a šest nahradí od páteční půlnoci do nedělního odpoledne autobusy. „Linka x1 přepraví cestující z hlavního nádraží do Řečkovic a x6 bude jezdit mezi Českou a Královým Polem,“ popsala trasy náhradních autobusů mluvčí brněnského dopravního podniku Barbora Lukšová.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies. Zrušit oznámení