Marie a Pavel Jiráskovi sbírají divadelní pomůcky už přes třicet let. „Na počátku bylo divadlo po mých prarodičích. Chtěli jsme je restaurovat a doplnit, pak jsme zjistili, jak je prvorepubliková produkce loutek pestrá a neprobádaná. A tak jsme se loutkám začali věnovat sbírat je,“ popisuje začátky Pavel Jirásek.

Za ta léta doslova zachránili stovky loutek, mnohdy těsně před zničením nebo prodejem do zahraničí. „Často se dostaly ze zaprášených půd nebo vlhkých sklepů. Jedna z posledních k nám přišla zabalená v novinách z padesátých let,“ říká Marie Jirásková.

Manželé doma staré loutky opravují a pečují o ně. Kolik přesně jich doma mají, ani jeden z nich netuší. „Množství můžeme definovat jako stovky drahých aut, které nemáme, a desítky zahraničních dovolených, na které jsme nejeli,“ vtipkuje Jirásková.

Loutky se staly celoživotní vášní obou manželů. „Přitahují nás svou magií a tajemstvím, které v sobě skrývají,“ svěřuje se Jirásek.

České loutky představují skutečný fenomén. I proto se zdejší loutkářství stalo v roce 2016 nehmotným kulturním dědictvím UNESCO.

Na výstavě Umění loutky si lidé prohlédnou 350 unikátních kousků vytvořených v letech 1850 až 1950. „Díky širokému rozpětí lze na výstavě sledovat, jakými změnami loutka za tu dobu prošla,“ láká kurátor Robert Janás.

Na Špilberku na zájemce čekají pohádkové i děsivé postavičky, kašpárci nebo známý Spejbl s Hurvínkem. Expozice zahrnuje i různá divadla a interaktivní dílnu. Organizátoři navíc připravili doprovodný program, během kterého se návštěvníci setkají s majiteli sbírky, nebo si zahrají loutkové divadlo a vyrobí si vlastní loutku.

Výstava potrvá do 20. ledna.

KAMILA LORENZOVÁ