Narodil se 26. března 1928 v Brně a na brněnské univerzitě vystudoval divadelní vědu a estetiku. Coby dramaturg zpěvohry Státního divadla v Brně (1954–1989) také překládal libreta a příležitostně režíroval a zabýval se jak teorií a historií operety a muzikálu, tak obecnou teorií divadla. Vydal studii Muzikál je, když… (1967) a dnes již klasické dílo Divadlo, které mluví, zpívá a tančí: teorie jedné komunikační formy (1974).

V sedmdesátých letech inicioval překlad Zichovy Estetiky dramatického umění do angličtiny a editoval její druhé české vydání (1986). Publikoval v domácích i zahraničních odborných časopisech, podílel se na kolektivním díle Encyclopedic Dictionary of Semiotics (1986).

Jako jeden z mála českých divadelních teoretiků bývá citován předními osobnostmi světové vědy, například Umbertem Ekem, Thomasem A. Sebeokem či Patricem Pavisem.

V devadesátých letech vyšly jeho monografie Mnoho povyku pro sémiotiku (1992) a dvousvazková „učebnice hudebně-dramatického žánru" Marsyas, Apollón a Dionýsos: přibližování k muzikálu (1996). Současně Ivo Osolsobě přednášel v Semináři estetiky na Filozofické fakultě Masarykovy univerzity. Poslední rozloučení se koná dnes v 10.00 hodin dopoledne v kostele sv. Augustina v Brně.