Očekávané hudební drama s detektivní zápletkou, oslnivými efekty i duchovním přesahem dnes poprvé veřejnosti odhalí Mahenova činohra brněnského Národního divadla. „Bude to emotivní, bude to velké, bude to to největší, co jsem kdy přichystal,“ prozrazuje o inscenaci Tajemství Zlatého Draka spoluautor scénáře Daniel Landa, kterého diváci uvidí i v roli metafyzické hudební postavy Merkuria.

„Témata, která ve hře odkrýváme, jsou nezvyklá pro svůj kontext, ať už divadelní nebo kontext české kultury. Hlavní myšlenkou hry je obrácení člověka k vyšším duchovním hodnotám, tedy něco jako konverze,“ uvedl šéf činohry Zdenek Plachý, který spolu s Landou a Jiřím Šimáčkem napsal scénář a Zlatého Draka režíruje.

Sen o zkrocení ohně

V nejdražším představení v historii brněnského Národního divadla, jehož rozpočet je mezi čtyřmi až pěti miliony korun, zazní nejznámější Landovy skladby: Tajemství, Obsidián, Kouzelník, Protestsong či Valčík. Nově diváci uslyší scénickou hudbu s novými aranžemi dodávající dílu temný podtext. „Zlatý Drak mě zaujal kvalitou své hudby, příběhu i svým spirituálním rozměrem. Záleží mi na tom, aby se naše kultura nezabývala jen švejkovskou nablblostí nebo podružnými hloupostmi, ale tématy, která jsou hodna odkazu našich předků,“ říká Plachý a dodává, že hra nebude žádnou selankou, ale spíše temným hororem.

Napínavý příběh Zlatého Draka staví na pátrání dvou detektivů, kteří hledají vraha, jehož smrt je obestřena spoustou záhad. Landa se v roli Merkuria zhostí jakéhosi průvodce dějem. Autoři při psaní scénáře čerpali i z tvorby Jana Nerudy a Otokara Březiny. Některé z jejich básní, jako například Písně kosmické 28 nebo Stavitelé chrámu jsou přímo začleněny do struktury hry. Na scéně Mahenova divadla se postupně vystřídá devětadvacet divadelních obrazů a víc než deset divadelních prostředí ztvárňující lesy, interiéry nebo patologii. „Hledáme to, co nás spojuje, a o tom je i Tajemství Zlatého Draka. Myslíme si, že právě teď je dobré ptát se na národní témata v Národním divadle. Ptát se na to, co je to národ, je bohužel v současné době skoro trestné. Přesto bychom rádi tuto debatu odstartovali, protože jenom základní pilíře jsou schopny tuto loď – národ udržet. A proto je dobré se na to ptát,“ vysvětluje své záměry Landa.

Proměna tady a teď

Scénického řešení Zlatého Draka se ujal ředitel brněnského Národního divadla Daniel Dvořák, pohybovou složku vytvořila šéfka baletu Lenka Dřímalová. Autorkou kostýmů je výtvarnice Linda Dostálová.

Hlavní roli si zahraje Petr Halberstadt, kterého si diváci mohou pamatovat z válečného filmu Tobruk. „Tajemství Zlatého Draka je jedna z nejlepších her, jakou jsem četl. A jsem o to raději, že byla napsaná teď a u nás,“ uvedl Halberstadt. Sestru zavražděné oběti Stellu si zahraje Klára Apolenářová, v dalších rolích se objeví Zdeněk Dvořák, Monika Maláčová nebo Petr Panzenberger. Dramaturg Martin Dohnal o dramatu říká: „Hlavním tématem bude proměna, přeměna, probuzení a procitnutí.“

Národní divadlo v Brně chystá do konce sezony celkem dvaatřicet repríz, už teď jsou však do konce února všechna vyprodaná. „Daniel Landa chce v Brně odehrát co nejvíce představení, poté – pravděpodobně začátkem příštího roku, jej vystřídá Tomáš Trapl, který deset let působil v divadle Semafor a objevil se například v muzikálech Dracula, Krysař nebo Kleopatra,“ uvedla mluvčí divadla Motalová.