Knihu vydala brněnská nakladatelství Host a Druhé město. Tvoří ji šestnáct kapitol, z nichž každá je samostatnou povídkou. „Texty vytvořila nesmírně silná sestava spisovatelů, přispěla třeba Alena Mornštajnová, Kateřina Tučková či Petra Soukupová. Všichni autoři se v textech podívali na život v Bronxu ve druhé polovině devatenáctého století,“ uvedl mluvčí nakladatelství Host Radek Štěpánek.

Inspirací každé z povídek byly soudničky a texty o zločinech, které v devatenáctém století vycházely v Rovnosti. Vyprávěly třeba o krádežích a podvodech. „Vybral jsem si krátký článek o muži, který opustil svůj byt a zmizel. V povídce jsem pak vymyslel příběh o nepsaném králi Cejlu,“ popsal svůj příspěvek spisovatel Martin Reiner.

Reiner je zároveň i duchovním otcem knihy. „S historikem Michalem Konečným jsme chtěli, aby se o Bronxu mluvilo a aby jej lidé viděli i v jiném světle, než jen jako strašné místo, kam není radno chodit. Protože takovým už dávno není,“ upozornil.

Na knize se podílel právě i historik Michal Konečný, který se dlouhodobě věnuje dějinám Brna. „Domy na Cejlu ztratily kvůli holocaustu a následnému odsunu Němců historickou paměť. Povídková kniha Krvavý Bronx vytvořila tedy alespoň nějakou literární fikci o tomto místě, umělou historií,“ zmínil.

V publikaci se lidé kromě povídek, při nichž ožívají před zraky čtenářů příběhy obyčejných lidí žijících na Cejlu na přelomu devatenáctého a dvacátého století, dočtou historické podrobnosti. V devatenáctém století byl Cejl předměstím Brna a život jeho obyvatel se díky stavbě velkých továren prudce změnil. „Už po polovině devatenáctého století připomínal město s činžovními pavlačovými domy, hospodami a se stále rozlehlejšími továrními komplexy. Na předměstích to navíc v devatenáctém století vřelo. Vedle sebe stály paláce bohatých podnikatelů a beznadějné brlohy chudiny, Češi soupeřili o své místo s Němci," uvedl historik Konečný.

Knihu si lidé koupí na stránkách nakladatelství nebo u knihkupců. Vyšla před několika dny.

Jednotlivé příběhy doprovází ilustrace. Texty samotné pak vodí čtenáře do jednotlivých domů a odhalují krutý život dělníků.

O představení takzvaného Bronxu v jiném světle se snaží třeba i brněnské Turistické informační centrum, které knižní novinku vítá. „Máme ve správě bývalou káznici na Cejlu. Už druhý rok do ní přinášíme program projektem Káznice žije. I díky němu nyní zaznamenáváme zvýšený zájem o dané místo. Kdyby nás nezaskočil koronavirus, plánovali jsme v káznici ve spolupráci s panem Reinerem právě i křest nové knihy,“ zmínila mluvčí centra Adéla Nováková.

Knižní novinky vypráví o úspěchu atletů i otci Ferdy Mravence

Slavní brněnští rodáci, téměř zapomenutá místa a snímky z brněnské historie. I takovým tématům se věnují knihy, které v poslední době vydala brněnská muzea a vydavatelství.

Výsledky loňského bádání odborníků z Muzea města Brna najdou zájemci v novém sborníku Forum Brunense 2019. „Poslední číslo zahrnuje témata, která souvisí s naší činností i s výstavami, které jsme v roce 2019 pořádali. Jeden z textů se věnuje třeba úspěchům brněnské atletiky, jiný zase baronu Trenckovi. Jeden z článků se zabývá vodojemy na hradě Špilberku. Sborník ale zahrnuje i další témata, například slavnostní otevření Německého domu nebo přestavby vězeňských cel na Špilberku,“ uvedl mluvčí muzea Michael Kalábek.

Tvorbu brněnského rodáka, tvůrce Ferdy Mravence Ondřeje Sekory, představuje obsáhlá monografie Moravského zemského muzea. „Publikace nabízí komplexní pohled na Sekorův život a dílo,“ zmínil vedoucí autorského kolektivu Tomáš Prokůpek. Lidé se dočtou třeba i o spisovatelově příspěvku k dějinám českého komiksu.

Knihy o brněnské historií jsou hlavní doménou Nakladatelství Josef Filip. Jak již dříve informoval Brněnský deník, novinkou je třeba publikace Brněnské ulice vyprávějí své dějiny.

ELIŠKA GÁFRIKOVÁ
JANA TOMALOVÁ