Sbírky zvířat patří k nejstarším v muzeu. Existovaly už při jeho založení v roce 1817. „Obsahují unikátní, dnes už často neexistující nebo téměř vyhynulá zvířata,“ vyzdvihl generální ředitel Moravského zemského muzea Jiří Mitáček.

Zpočátku bylo zoologické oddělení ve dvou sálech. Postupně se rozšiřovalo a v roce 1945 zabraly sbírky včetně bezobratlých zvířat dvanáct sálů v Biskupském dvoře. „Sbírky vznikaly a rozšiřovaly se hlavně díky darům příznivců a spolupracovníků muzea. Výrazně se rozrostly hlavně začátkem dvacátého století,“ představila mluvčí muzea Eva Pánková.

V současné době se oddělení rozšiřuje hlavně zásluhou jeho současného ve Miroslava Šebely. Ten se zaměřuje na území našich historických zemí, Slovenska i na exotické lokality jako je Kuba, Amazonie či Galapágy. „Na řadu míst, kam jsem cestoval, se vracím a silně vnímám, jak rychle zvířata za posledních dvacet let mizí,“ zmínil.

Sbírky z výprav podle něj tedy nemají jen naučný význam, ale slouží také jako doklad technikům, aby pokrok trochu brzdili. „Na planetě je vyhubených nejméně 130 druhů ptáků,“ upozornil Šebela.

Za nejvzácnější vystavený exponát považuje třeba papouška Kakapa sovího z Nového Zélandu, kterého se podařilo zachránit před vyhynutím. „Přestal létat, protože na ostrově nebyli predátoři. Jakmile začali kolonialisté chovat psy a kočky, rozšířily se tam krysy a pojídaly jeho vajíčka. Tamní vláda naštěstí všech padesát papoušků na ostrově našla a přesunula na blízký Codfish Island,“ vysvětlil Šebela.

Vzácný exponát je podle něj také želva bahenní, kterou odborníci z muzea zachránili a dovezli z delty Dunaje. „Velmi zajímavý je i krunýřovec z Jižní Ameriky. Jedná se o druh, který ještě nikdo na planetě nepopsal,“ podotkl Šebela.

Lákadlo pro hosty je dále severoamerický datel zlatý, ledňáček - rybařík ze Subsaharské Afriky nebo bělokur rousný ze Sibiře. „Výstava v Dietrichsteinském paláci trvá do 5. března, otevřená je kromě pondělí denně,“ dodala Pánková.