S digitalizací olomouckému muzeu pomohou odborníci z Brna. Moravská zemská knihovna navíc zajistí zveřejnění sbírek v Digitální knihovně. Zároveň zdigitalizuje část vlastních fondů. „Součástí dlouhodobé strategie knihovny je digitalizace a zpřístupňování fondů, které patří do kulturního dědictví. Vzhledem ke svému charakteru nemohou být ve fyzické podobě zpřístupněny široké veřejnosti, ale přitom by si to zasloužily. Jejich digitalizace tak bude mít dopad na další odbornou a badatelskou práci, ale i na možnosti jejich popularizace,“ uvedl ředitel Moravské zemské knihovny Tomáš Kubíček.

V knihovně plánují odborníci digitalizovat především prvotisky a hudebniny. Na některé z nich používají stroj na digitalizaci. Ten obsluhuje například Kristýna Dufková z oddělení tvorby metadat. "Musím vždy zjistit, o jak staré tisky jde, abych věděla, jak opatrně s nimi musím manipulovat. Pak si prohlédnu, o jaký jde formát a podle toho se nastavuje skener," popsala Dufková.

U některých děl také zpracovává takzvaná metadata. „Volím, co jsou desky knížky, řeším stránkování, aby šlo vše po sobě, jak má," doplnila.

Ruční digitalizace

O digitalizaci tisků, které jsou křehčí a skener by je mohl poničit, se starají restaurátoři fotograficky. Digitalizace strojem je ale zhruba o polovinu rychlejší. „Ruční digitalizace zabere jednou tolik času. Dvě třetiny fondů Moravské zemské knihovny se bude digitalizovat strojově, třetina přes ruční focení," poznamenal vedoucí oddělení rukopisů a starých tisků Jiří Dufka.

Skenování se týká zejména sbírek na papíře, které jsou velmi citlivé na podmínky uložení. „Jejich degradaci až zkázu způsobují rozličné faktory: kolísající teplota, relativní vlhkost vzduchu, nečistoty v ovzduší, působení biologických škůdců i člověka. Extrémní citlivost papíru na působení světla omezuje také jejich vystavování. Digitalizace je tedy unikátní možností, jak tato díla zpřístupnit co nejširší veřejnosti,“ uvedl vedoucí odboru starého umění olomouckého muzea Miroslav Kindl.

BARBORA PEŠTÁLOVÁ
JANA TOMALOVÁ