Předchozí
1 z 6
Další

Animátorka brněnské zoo Adéla Šindelářová.Zdroj: Deník / Attila Racek

Její práce v zoo obnáší zejména kontakt s lidmi, kteří zahradu navštíví. „Mám ráda, pokud v zoo mluvím s menšími skupinkami návštěvníků, třeba do desíti lidí. Tehdy můžeme zaplést rozhovor. Ale jinak jsem nejraději se zvířaty," směje se mladá žena. Kromě povinností animátorky se totiž ještě stará o zvířata v Stanici mladých přírodovědců v areálu zahrady a má k nim silný vztah. Bez lásky ke zvířatům se totiž podle ní v zoo pracovat nedá.

Animátorka brněnské zoo Adéla Šindelářová.Zdroj: Deník / Attila Racek

Ve Stanici mladých přírodovědců má na starosti třeba hady, králíky, fretku nebo gekona. Zvířata, která si lidé mohou pořídit i domů. „Moji kolegové pak dětem vysvětlují, jak se o ně správně starat. Ukazujeme jim, že pořídit si zvíře znamená i pečovat o něj," přízvukuje Šindelářová. V péči o ně se střídá ještě s kolegyní, tráví u nich víkendy i svátky.

Animátorka brněnské zoo Adéla Šindelářová.Zdroj: Deník / Attila Racek

Mezi její nejoblíbenější zvířata však patří ještě jiní obyvatelé zoo. „Nejraději mám taková divnozvířátka, jejichž názvy většině lidí nic neříkají. Třeba tapíry, pásovce, kusu liščí. Jsou to takoví zvířecí outsideři, na které se návštěvníci příliš dívat nechodí. Nejsou tak známí," říká animátorka Adéla. Přitom jsou ale podle ní tato zvířata velmi zajímavá a pozornost si zaslouží.

Animátorka brněnské zoo Adéla Šindelářová.Zdroj: archiv A. Šindelářové

V zoo má Adéla Šindelářová na starosti i mnohá komentovaná krmení. Návštěvníky při nich podle ní zajímají zejména příběhy konkrétních jedinců. „Už máme vyzkoušené, že lidi nepotřebují vědět, kolik má představované zvíře zubů či chlupů, ale chtějí příběhy. Na to si ale já osobně dávám trochu pozor a spíš, než bych zvíře představovala ve stylu, toto je Kubík, toto je František, se snažím propojit základní infomace o daném zvířeti s příběhem o celém druhu a životě zvířat v zoo," vysvětluje. Podle ní totiž není dobré, aby si lidé vytvořili přílišný vztah k jednomu zvířeti, které třeba za nějakou dobu může odjet do jiné zahrady.

Animátorka brněnské zoo Adéla Šindelářová.Zdroj: archiv A. Šindelářové

Při komentovaných krmeních je s lidmi v přímém kontaktu a musí být tedy připravená i na všetečné otázky. „Teď nedávno, v době karantény, jsem se podílela na přípravě obývákových komentovaných krmení. Dost mě pobavilo, že při každém z nich se lidé vyptávali, jak dlouho představovaná zvířata spí, jak rychle běhají. Pro mě osobně ne příliš důležité věci. Vtipné ale bylo, když se jednou tyto otázky zvrhly a někdo se pak zeptal, jak dlouho spím já. Někdy se ale vyskytnou otázky, které mě skutečně zaskočí. Třeba se někdo zeptal, jestli tady jezdíme na žirafách. To bohužel ukazuje, že spousta lidí si stále plete zoo s cirkusem, představuje si, že se tady se zvířaty hráme, mazlíme je nebo cvičíme. Je to ale úplně jinak. Snažíme se ochraňovat různé druhy a vzdělávat k tomu i lidi," podotýká Šindelářová.

Animátorka brněnské zoo Adéla Šindelářová.Zdroj: archiv A. Šindelářové

S kolegy se Adéla Šindelářová rovněž podílí na přípravě velkých akcí. „Líbí se mi Den adoptivních rodičů. Nejraději mám, pokud najdeme s kolegy příležitost si tyto akce také užít, pobýt spolu, prohodit pár slov a nejen jezdit z jednoho konce zahrady na druhý. Příjemný bývá také Halloween v zoo. I když pro nás znamená práci a uklízení dlouho do noci," vypráví animátorka.