Předchozí
1 z 5
Další

Jeho sochy a řezbářská díla se vystavují po celém světě, Jiří Netík však svou uměleckou dráhu začínal jako hudebník. „Kumšt jsem miloval už od kolébky. Nemohl jsem se ale dostat do svazu umělců, nemohl jsem vystavovat, protože jsem nevyhovoval hodnotám, které režim tehdy vyznával,” vypráví.

Netík se rozhodl v hudební branži zkusit štěstí na západě a hrál na bicí třeba ve Švýcarsku, Norsku či Německu. „Dostal jsem pak nabídku na roční smlouvu, měl jsem hrát na výletní lodi. Odmítl jsem, ale do teď toho lituji,” vypráví. Vrátil se do Československa a po sametové revoluci měl konečně svobodu tvořit a hlavně vystavovat svá vlastní díla.

Sochař a řezbář Jiří Netík.Zdroj: Archiv Jiřího Netíka

Řezbářství ani sochařinu nikde nestudoval, říká o sobě, že je celoživotním samoukem. „Stojím si za tím. Nejlepší praxe je mít otevřené oči, dívat se kolem sebe, chodit do galerií a na výstavy. Lepší učitel není,” zdůrazňuje umělec. K dalšímu samostudiu využívá i nuceně klidné období karantény. „Mám velkou knihovnu, tisíc knih, takže se k nim vracím,” popisuje, jak tráví své dny.

Tvořil hlavně pro sebe. Pořádal výstavy a v České republice i ve světě ho na výstavu zvali. Jeho řezbářskou doménou jsou betlémy Jeden z nich dokonce vybrali k vystavení v pařížské katedrále Notre Dame k jejímu 850. výročí. Za podobné úspěchy je velmi vděčný. „Vnímám to jako zázraky. Sám jsem se nikam necpal, všechno spadlo z nebe,” podotýká.

Betlém Jiřího Netíka vystavený v pařížské katedrále Notre Dame na přelomu let 2013 a 2014.Zdroj: Archiv Jiřího Netíka

Rád vzpomíná například na audienci u papeže Benedikta XVI. „Vystavoval jsem i v římském Pantheonu. Protokol nařizuje, že kdo zde vystavuje, má být přijat papežem,” vysvětluje Netík. Jeho díla zdobí galerie po celém světě a jeho sochy vlastnil kromě Svatého otce třeba i prezident Václav Havel. Dvě z jeho soch vídají Brňané i v Líšni, kde v současnosti žije.

Jiří Netík se setkává s papežem Benediktem XVI. v roce 2009.Zdroj: Archiv Jiřího Netíka

I když na dlouhá léta na hudbu zanevřel a neposlouchal ani vzácné jazzové desky, které si z cest přivezl. V posledních letech se k hudebním kořenům vrací. „S kamarády muzikanty máme uskupení Factory Brno. Hudebně jde o takový prapodivný mišmaš vážné hudby i jazzu,” popisuje se smíchem Netík.

Stále pečlivě sleduje současné umění a chce zůstat informovaný. Z některých moderních děl ale bývá podle svých slov zklamaný. „Chybí mi tam duchovní rozměr a poctivé řemeslo. Někteří umělci chtějí svými díly jen šokovat,” myslí si Netík.

Sochař Jiří Netík (uprostřed) získal v roce 2017 bronzovou medaili na prestižním Bienále ve Florencii.Zdroj: Archiv Jiřího Netíka

Přestože jsou v současné době muzea a galerie zavřené, sochy z jeho posledních let mohou lidé obdivovat na pobočkách Chytrých lékáren, například v brněnské Kobližné či České ulici. V jarní vlně pracoval na nové soše a i když upozorňuje, že už je v důchodové věku, jedním dechem dodává: „Kumštýři většinou do důchodu nechodí.”

Nejnovější dílo Jiřího Netíka, sochu vytvořil během jarní vlny pandemie.Zdroj: Archiv Jiřího Netíka

PETRA ŠEBKOVÁ