Mistr vodního póla. Jaška zářil v reprezentaci, loni oslavil první zlato Komety

Radomír Jaška v roce 1967 v Jugoslávii.Zdroj: Radomír Jaška

A zatím nemá v plánu přestat. „Když děláte sport s mladými lidmi, nechce se vám stárnout. Je to něco, co zkrátka máte v sobě. Samozřejmě, jsou problémy, co člověka odrazují, ale ten pocit, když přijdete na bazén a můžete se realizovat… To se nedá popsat,“ vyznal se Jaška.

Cestu k vodě a míči měl snad předurčenou. „Oba rodiče plavali. Otec byl navíc trenérem reprezentace ve vodním pólu a vedl mě k němu. Já s tím začínal v brněnské Rudé Hvězdě a kromě toho ještě hrál volejbal. Když jsem měl jít na vojnu, vybrali si mě jako pólistu do Košic, kde jsem začal kariéru. Nastoupil jsem tam dokonce o půl roku dřív. V dubnu šestasedmdesát jsem přijel a v lednu dalšího roku už jsem byl v reprezentaci. To byl velký skok, měli jsme tam třeba čtyři tréninky denně,“ zavzpomínal Jaška.

Mistr vodního póla Radomír JaškaZdroj: Radomír Jaška

V ČH Košice zůstal i po odkroucení povinné vojenské služby. Na východě tehdejšího Československa strávil dlouhých devět let. „Bylo tam tehdy středisko vrcholového sportu a my v něm působili jako sportovní instruktoři. Zaměstnávalo nás ministerstvo vnitra a naší starostí bylo jen trénovat. Byli jsme v podstatě takoví profíci, úroveň byla velmi vysoká. Jako když hrajete profesionálně hokej, nebo fotbal. Za tu dobu jsme vyhráli devět republikových titulů,“ vyzdvihl dnes čtyřiašedesátiletý Jaška.

Mistr vodního póla Radomír Jaška (vpravo dole)Zdroj: Radomír Jaška

Pevné místo si vydobyl také v reprezentaci, s níž dvakrát pronikl na evropský šampionát. „Začínali jsme tehdy od píky, a když vyjeli ven, vysoko prohrávali. Pak jsme začali makat a postupně porážet soupeře. Bohužel nebyly peníze na to stále jezdit na nějaké turnaje. V té době byla v Evropě taková uzavřená turnajová šestka, do níž nás moc nechtěli,“ zavzpomínal.

Mistr vodního póla Radomír JaškaZdroj: Radomír Jaška

Nakonec však východoslovenskou pohádku utnul a vrátil se domů, do Brna. „Už mi táhlo na třicet a měl jsem toho plné zuby. Od osmnácti let jsem žil jinde, táhlo mě to domů. Rodiče tu měli barák, co chátral. Dostal jsem nabídky odejít do zahraničí, ale už mě to nelákalo. Košice jsou stát ve státě, takové poloviční Maďarsko, kde jsme fungovali jako uzavřená sportovní skupina a já si chtěl zařídit rodinný život doma. Rozhodně na to ale nemůžu zapomenout, dodnes mám na Slovensku kamarády,“ uvedl.

Mistr vodního póla Radomír JaškaZdroj: Radomír Jaška

Opět tak hájil barvy brněnské RH. „Oproti Košicím to byl trochu sešup, ale já chtěl Brnu vrátit, co jsem se naučil. Nejprve jsme hráli federální ligu, pak se země rozdělila, tady se to předělalo a už jsme hráli pod názvem Kometa. Bylo tu celkem dobré družstvo, i když jsme titul nikdy nezískali. Nakonec odešel náš trenér a já se stal hrajícím koučem. Pár let po revoluci pak přišli problémy s bazénem za Lužánkami. Převzali to neodborné ruce, co si myslely, že na tom budou vydělávat a celé se to zavřelo. Když znovu otevřeli, bylo to tak drahé, že jsme nemohli trénovat a my i plavci jezdili do Blanska nebo na Ponávku. I v těchto podmínkách jsme ale přihlásili první ligu, a když se potom opět začalo hrát na padesátce, dostali jsme se pokaždé do první čtyřky,“ doplnil dlouholetý reprezentant.

Mistr vodního póla Radomír JaškaZdroj: Radomír Jaška

Postupně se vyvíjela také jeho role. Přestal aktivně hrát a víc se věnoval potřebám klubu. „Neděláte jen trenéra, ale i manažera. Staráte se o bazén, oslovují vás lidé kvůli dotačním programům. Jste ve styku s ostatními, sháníte sponzory… Netušil jsem, že se do takové role někdy dostanu, ale okolnosti vás donutí, když chcete pomoci svému sportu. V roce 1998 jsme s kamarádem brankářem založili i dívčí a pak ženský tým. Hrála tam i moje dcera. Člověk je fajn, když může vést dítě k nějakým návykům,“ podotkl.

Radomír Jaška coby kouč získal s Kometou zlato.Zdroj: Radomír Jaška

Před šestnácti lety pak opět převzal štafetu u komeťáckého týmu mužů a loni jej dovedl k premiérovému ligovému titulu. Ten Kometě připadl bez play-off, jelikož sezona kvůli protipandemickým opatřením skončila po základní části. „Na to už se nikdo ptát nebude, sezona byla celkem dobrá. Tým budujeme dlouhodobě, je doplněný mladými hráči a myslím, že jsme na správné cestě. Za tu dobu, co se mu věnuji, se pólo změnilo hodně. Dřív bylo víc technické, dnes chtějí být kluci silní. Mimo vrcholovou úroveň nejsou takoví rychlící. Víc posilují, dělají různé adrenalinové sporty a pravidla se tomu přizpůsobují,“ uzavřel trojnásobný semifinalista mezinárodního Poháru mistrů.

JAROSLAV GALBA