Předchozí
1 z 10
Další

Jakub Švantner jezdí jako kapitán na přehradě v brněnské Bystrci.Zdroj: Deník/Sára Jeschkeová

"Na přehradu jsem se poprvé dostal před pěti lety. Nastoupil jsem jako lodník a už od začátku mě to táhlo za kormidlo," vzpomíná Brňan Jakub Švantner. Později si proto složil kapitánské zkoušky a dnes už po přehradě na lodích brněnského dopravního podniku vozí cestující.

Jakub Švantner jezdí jako kapitán na přehradě v brněnské Bystrci.Zdroj: Deník/Sára Jeschkeová

Příprava na kapitánské zkoušky byla dlouhá. Než se Švantner ke zkouškám vůbec přihlásil, musel v praxi najezdit 240 plavebních dní. "Dále je samozřejmě třeba se seznámit s obsluhou plavidla a jeho ovládáním, zejména přistáváním na zastávkách a zajížděním do mola. To už je ale hlavně o cviku," dodává.

Jakub Švantner jezdí jako kapitán na přehradě v brněnské Bystrci.Zdroj: Deník/Sára Jeschkeová

Bez přípravy se samotné kapitánské zkoušky neobešly. Aby prošel teoretickým testem a ústní zkouškou před komisí i praktickou zkouškou, musel nastudovat plavební vyhlášky, nauky i konstrukce plavidel.

Jakub Švantner jezdí jako kapitán na přehradě v brněnské Bystrci.Zdroj: Deník/Sára Jeschkeová

"Byl jsem nervóznější než u zkoušek ve škole, protože objemově to bylo zatím nejvíc učiva, co jsem kdy musel projít," přiznává Švantner, který letos studuje poslední ročník bakalářského studia psychologie.

Jakub Švantner jezdí jako kapitán na přehradě v brněnské Bystrci.Zdroj: Deník/Sára Jeschkeová

Nejtěžší pro něj byla právě teorie. "Bylo těžké představit si některé věci, které jsem v životě neviděl. Obzvlášť v konstrukci plavidel. Lodě na naší přehradě jsou totiž na elektrický pohon, což není úplně běžné, a jsou docela odlišné od standardních lodí se spalovacími motory, kterým se materiály ke zkouškám věnovaly nejvíce," popisuje student.

Jakub Švantner jezdí jako kapitán na přehradě v brněnské Bystrci.Zdroj: Deník/Sára Jeschkeová

Na Pryglu řídí jednu ze sedmi lodí dopravního podniku. "Kapitáni, kteří jsou na přehradě celoročně, mají své přiřazené lodě. My, kteří vypomáháme v létě, mezi loděmi pendlujeme. Osobně nejraději jezdím na lodi Brno," usmívá se. Za roky, které strávil u přehrady si také všímá, jak se okolní příroda mění. "Je to opravdu krásné místo, do jisté míry i unikátní proti ostatním přehradám," míní.

Jakub Švantner jezdí jako kapitán na přehradě v brněnské Bystrci.Zdroj: Deník/Sára Jeschkeová

A co že dnes kapitán dělá? Kromě kormidlování obsluhuje zastávky, hlídá plavidlo a sleduje plavební dráhu, aby neskončil na mělčině.

Jakub Švantner jezdí jako kapitán na přehradě v brněnské Bystrci.Zdroj: Deník/Sára Jeschkeová

"Sleduji, kde se pohybuje jaký člun, paddleboard, veslař nebo plavec. Naše lodě mají na přehradě ve většině případů přednost, ale najdou se tací, kteří to buď neví, nerespektují, nebo se zkrátka chtějí podívat na loď zblízka a vplují nám do dráhy. Na to pak musím reagovat," vysvětluje mladý kapitán.

Jakub Švantner jezdí jako kapitán na přehradě v brněnské Bystrci.Zdroj: Deník/Sára Jeschkeová

Náročné je i přistání. U každé zastávky musí vyhodnotit rychlost a směr větru i lodi a zkontrolovat, zda se kolem mola nepohybují lidé.

Jakub Švantner jezdí jako kapitán na přehradě v brněnské Bystrci.Zdroj: Deník/Sára Jeschkeová

"Z některých situací je třeba mít zdravý respekt. Když při přistávání přijde silný poryv větru, dokáže to zamávat i s velezkušenými kapitány. Proto se právě při bouřkách a silném větru snažím mít oči na stopkách," doplňuje. Protože pozornost nesmí polevit, je někdy práce kapitána únavná. "V kombinaci s letními vedry je pak občas člověk po službě zralý leda tak do postele," směje se mladík.