Do Japonska se vydá příští týden a ani jeho závěrečná příprava se neobešla bez potíží. Začátkem července se chystal do Petrohradu, který hostil druhý díl Nations Cupu, obdoby světového poháru. Pak chtěl v Rusku zůstat na finální soustředění.

Jenže plán vzal za své, protože by po návratu musel do karantény. „Žádali jsme ministerstvo zdravotnictví, aby nám potvrdilo výjimku, že můžeme odcestovat, ale nikdo se neozval. Za dva dny vláda vydala nedoporučení výjezdu do Ruska. Cestu mi nedoporučil ani olympijský tým, protože jsme mohli spadnout do červených účastníků olympiády, že  jsme byli čtrnáct dní před odletem v jedné z nejrizikovějších zemí. Z důvodu nejasných podmínek a vysokého rizika jsme tam raději nejeli,“ popsal čtyřiatřicetiletý Bábek.

Ale co s tím? Vždyť český reprezentant se naposledy s kompletní elitou poměřil téměř před rokem a půl na mistrovství světa v Berlíně. V listopadu se sice stal evropským šampionem v pevném kilometru, v Plovdivu ovšem chyběly některé země.

Právě bulharský velodrom se mu stal nakonec útočištěm v uplynulých čtrnácti dnech. Vyrazil tam s parťáky z brněnské Dukly Robinem Wagnerem, Dominikem Topinkou a Jakubem Šťastným, kteří mu dělali sparingpartnery i v závodech. „Jsme mistři improvizace,“ usmál se Bábek.

Utkali se ve sprintu a ve čtyřech jízdách keirinu. Právě v těchto disciplínách se Bábek představí v Tokiu. Pokaždé vyhrál. „Ale beru to s rezervou, nedělám si plané naděje, na olympiádě budou závody mnohem tvrdší,“ uznal brněnský rodák.

Na motorové derně s nimi jezdil jako pátý i trenér Petr Klimeš, aby se keirinové jízdy co nejvíc blížily ostrému klání. „Kluci mě moc nešetřili, za což jsem rád, to jsem po nich chtěl. Docela dobře jsme si to rozdali, bylo to fakt na krev a přesně tohle jsem potřeboval. Teď mám pár dní, abych si odpočinul a v úterý vyrážím do Tokia,“ řekl dvojnásobný medailista z mistrovství světa.

V kvalifikaci sprintu na 200 metrů si navíc vylepšil osobní rekord na 9,82 sekundy. „Za tréninkových podmínek je to velice dobrý čas. Velodrom v Izu je však rychlejší, takže doufám, že pojedu ještě lépe, ale na velké závodění to ve sprintu pořád není. Strávil jsem čtrnáct dní na dřevěné dráze a hned se zlepšil, bohužel sprint pro nás není, dokud v České republice nebude pořádný velodrom,“ upozornil Bábek, že doma v Brně trénuje na betonovém oválu.

K ŽIVOTNÍ FORMĚ POTŘEBUJE I ŠTĚSTÍ

Bude ovšem příprava v Bulharsku dostatečná na měření se světovou extratřídou? „Různé národy si sice domluvily závody mezi sebou na tajnačku, ale pro všechny to je podobné. Nikdo přesně neví, co čekat, a všichni budou extrémně dobře připravení. Mám radost ze životní formy. Uvidíme, zda budu mít i životní štěstí, minimálně v keirinu je potřeba,“ podotkl dvojnásobný Král cyklistiky České republiky.

Přibližně pětadvacet elitních dráhařů chce to samé. „Je to výběr nejlepších z nejlepších a spousta jich ještě zůstala doma. Medaile je hodně vysoká meta, ale neřekl bych, že nedosažitelná, v keirinu se může stát cokoli. Uspokojí mě, když po závodě budu vědět, že jsem do něj dal všechno, nemohl jsem udělat nic líp a stálo to za to. Formu mám dobrou, když všechno klapne a budu mít štěstí, výsledek bude dobrý, ale není to tak, že kdybych neměl medaili, odjedu zklamaný,“ uvedl Bábek, který na olympiádě startoval jenom v roce 2008, kdy v Pekingu skončil jedenáctý v týmovém sprintu.

Do Japonska se těší, strávil tam několik měsíců jako účastník mezinárodního keirinového turné. Závodil i v Izu. „Doufám, že mi to pomůže a vybavím si nějaké věci, na dráze jsem trénoval, i když je to skoro dva a půl roku,“ poznamenal mistr Evropy v keirinu z roku 2016.

V Japonsku má kamarády, které ovšem kvůli přísným opatřením ani nesmí navštívit. „Kousek od velodromu žije jedna paní, ke které jsme s Magdou (manželka Magdalena – pozn. red.) chodili na obědy, je to naše japonská babička. Ani za ní se nepodíváme, přitom bydlí kousíček, o to je to smutnější. Ale dostal jsem pozvánku na japonský keirin, který se bude jezdit na 250 metrů dlouhé dřevěné dráze. Předpokládám, že koncem roku se na tři čtyři měsíce do Japonska vrátím a všechna místa si projdu,“ popsal Bábek, který se v roce 2017 stal celkovým vítězem Světového poháru v keirinu.

V posledních dnech mu neunikly zprávy o hrozbě zrušení olympijských her kvůli riziku šíření koronavirové nákazy. „Japonci nejsou úplně nadšení, bouří se, bohužel by asi většina byla ráda, kdyby žádná olympiáda nebyla. Ovšem tohle není věc, kterou ovlivním, mohu ji jen nějakým způsobem přijmout a nějak se z toho nehroutit. Buďme rádi za naději, že můžeme závodit. Neříkám, že budeme, možná to neklapne, ale tak to prostě je. Počítám, že olympiáda bude,“ poznamenal.

Už i v české výpravě se objevil sportovec, který kvůli potvrzenému koronaviru přijde o start pod pěti kruhy. Bábek tuto hrozbu bere jako fakt. „Pozitivní test by byl velká rána, ale asi jsem už v životě zažil horší. Je to možnost, která může nastat, ovšem nesnažím se ji přivolat. Je mi líto sportovců, kteří jsou pozitivní a nebudou startovat. Už jsou v Tokiu, což je hodně špatné, bohužel se tomu nedá vyhnout, i když se snažíte sebevíc, někdo má smůlu. Nedělá mi to radost, ale zcela jistě bude přibývat pozitivních sportovců, ještě než jejich závod začne,“ hlesl.

Jisté je, že ani po olympiádě Bábek neuzavře svou bohatou kariéru. Minimálně rok ještě bude závodit. „Probírali jsme s trenérem, že když mi forma pořád graduje a jezdím nejlepší časy, co jsem kdy jezdil, byla by možná škoda to zabalit. Necítím se tolik opotřebovaný, starý. Ještě rok určitě jezdit budu, pak uvidíme co dál. Tak jako tak se moje kariéra blíží ke konci, ale nechci ji utnout ze dne na den po olympiádě. Rád bych předal něco klukům v týmu, generacím, které přijdou po mně,“ vzkázal Bábek.