A je také tváří Olympijského festivalu, který se v době konání her v Tokiu rozprostřel v areálu SKP Kometa Brno poblíž Riviéry. „Chci si vyzkoušet různé sporty,“ říká mistryně světa v trojskokuz roku 1997, která v květnu oslavila padesátiny.

Které sporty si vyzkoušíte?

Budu hodně hledat odvahu na lezeckou stěnu (úsměv), pak i na skatepark. Jako dítě jsem jezdila na skateboardu, který kluci vyrobili u baráku z kolečkových bruslí, ale to byla taková provizorka. Roky jsem na tom nestála, jsem zvědavá, zda to zvládnu. Budu festival procházet a každý den asi něco navštívím.

V brněnských Pisárkách bude Olympijský festival. Před otevřením se do areálu podívala ambasadorka festivalu, bývalá brněnská tenistka Lucie Šafářová, a další hosté.
Olympijský festival v Brně před zahájením: podívejte se, jak to tam vypadá

Těšíte se, že už Olympijský festival začne?

Těším se právě na to, jaká bude atmosféra, budou přenosy z olympiády, přijedou sem sportovci. Zatím mám zkušenosti, že festivaly byly vždy hrozně fajn, přátelské. Věřím, že letos to tak bude i v Brně. Jsem zvědavá na děti v edukační zóně i na ostatní, jestli se jim to bude líbit.

Baví vás práce s dětmi?

V prvé řadě mám děti ráda. Mám sportovního ducha a vím, jak jsou sport nebo pohyb pro život hrozně důležité. Mým cílem není dělat z dětí vrcholové sportovce, i když pokud z toho nějaký medailista z olympiády nebo vrcholné akce vzejde, je to super. Ale můj prvotní zájem je, aby se sport stal součástí života dětí a pak v dospělosti.

Vzhledem k časovému posunu se ve dvou olympijských týdnech se asi moc nevyspíte. Budete v noci sledovat sportovce v Tokiu?

To právě bude náročné. Sice neplánuji sledovat všechny přenosy, ale určitě ty, které mě budou zajímat. Na atletiku samozřejmě budu koukat i z toho důvodu, že bych měla komentovat přenosy pro televizi a musím být v obraze. Po sedmnácti dnech si nejspíš vezmu týdenní dovolenou, abych se někde v klidu ve wellness centru dospala. (smích)

Vaše sledování sportů se bude řídit českými adepty na medaile?

Když bude něco o medaile, podívám se. A budu fandit baskeťákům a atletům.

Myslíte, že se Olympijský festival zaplní i dopoledne?

Jsou sice prázdniny a stejné obavy jsme měli, i když byl olympijský park na Lipně, ale chodily tam davy lidí ve všední dny, v soboty i neděle. Jižní Morava je poměrně hodně zalidněná a věřím, že si sem najdou cestu lidé nejen z jižní Moravy, ale z různých koutů z republiky. Jsou tu na dovolené třeba v Mikulově, takže si si možná najdou čas podívat se na Olympijský festival.

Zažila jste čtyřikrát olympiádu jako účastnice, připomíná vám ji trochu festival?

Určitě to má pojítko, propojujeme se obrazovkou přímo s olympiádou, olympijská atmosféra nějakým způsobem na člověka dýchne, ale u mě spíš vzpomínkami. Kdyby byl člověk přímo v dějišti olympiády, bude atmosféra asi trochu výraznější, ale když tady člověk všude vidí olympijské kruhy a je to Olympijský festival, atmosféra tady bude určitě taky.

Pocítíte sentiment, když uvidíte trojkoskanskou soutěž na olympiádě?

Vzpomínat nebudu, na trojskokanskou soutěž se strašně těším, protože mám tip, že letos padne světový rekord.

Letos účast na hrách přímým účastníkům asi moc nezávidíte, že?

Přemýšlela jsem o tom a spportovci teď nezažívají jen závodní stres, mají ho mnoho navíc, jestli projdou kontrolou, jestli se hry budou konat, jestli se něco do poslední chvíle nestane. Pro ně je situace fakt strašně složitá, ani jako bývalý vrcholový sportovec si to vůbec nedokážu představit a vžít se do toho. Kdo se s tím vyrovná nejlépe, oprostí se od těch věcí, má šanci na úspěch. Letos je to fakt strašně těžké a byla bych ráda, kdyby si lidé uvědomili, že sportovci se dostávají do situací, na které nejsou zvyklí, ve kterých se v životě neocitli, musí se s tím srovnat a není to jednoduché.

V květnu jste oslavila padesátiny. Patřičně?

Oslavu jsem měla přímo tady v areálu. Akorát se opatření rozvolnila, měla jsem dva termíny a hned ten první klapl, všichni si to hrozně užili a do dneška vzpomínají.

Změnilo se pro vás něco po narozeninách?

Samozřejmě jsem slyšela od mých starších kamarádek, že je padesátka hrozná, ale já jim zase řeknu: Vůbec se padesátky nebojte, protože mám pocit, že v padesáti začíná život. Teď si ho hrozně užívám, padesátka v mém životě nic nezměnila. Jsem mladá duchem víc než tělem. (úsměv)

Dráhový cyklista Tomáš Bábek z Dukly Brno.
Bábek: Přijít o olympiádu? Byla by to velká rána, ale v životě jsem zažil větší

Sport je pořád jeho součástí, že?

Samozřejmě sportuji, díky koroně jsem začala běhat, posilovala. Věřím, že sezona se příští rok rozběhne a vrátím se k basketu. Myslela jsem, že bych hrála třeba do padesáti, ale pak jsem si řekla, že korona moji kariéru neukončí, takže budu pokračovat dál.

Stále hrajete oblastní přebor za Podolí u Brna?

Máme hvězdný tým, hraje tam Hanka Horáková, Iva Večeřová, Peťa Procházková, Eva Mrhálková, Irka Borecká. Vždycky o nás říkají, že přijel silný tým veteránek z Podolí. Občas je náročné se prosadit, ale tam si na to nehrajeme, priority jsou úplně jinde. (úsměv)