Rozhodlo pro Brno i to, že ho trénuje Jiří Kalous?
Určitě. Známe se z reprezentace. Když jsme si s Kálou volali, domluvili jsme se a cítil jsem z jeho strany zájem.

Lákala vás Kometa tím, jak posiluje?
Ano. Vždycky se díváte na to, jak je silný tým, od něhož máte nabídku. Chtěl jsem, aby měl ambice. Na druhou stranu je ale těžké hodnotit sílu jenom podle jmen, protože sezona pak může vypadat úplně jinak.

Byl jste už za léta v různých soutěžích z ciziny unavený?
Je to jeden z důvodů návratu, primárně šlo ale o to, že zakládáme rodinu. V Brně navíc budou skvělé podmínky a taky se těším na výborné fanoušky.

Kdy se připojíte k týmu?
Momentálně se připravuju individuálně. Musím se ještě domluvit s trenérem, kdy se přidám ke klukům. Nejdřív si musím najít bydlení.

Naposledy jste nastupoval za čínský Kunlun, který ovšem hrál své domácí zápasy v Moskvě. Jaké to pro vás bylo angažmá?
Byl jsem spokojený. Herně se mi dařilo a z Moskvy to nebylo nikam tak daleko. Problém nastal až pak, když bylo jasné, že se nedostaneme do play-off.

Potom jste zamířil na reprezentační kemp, ovšem trenér Filip Pešán vás zkraje května vyškrtl z nominace…
Nebylo to ode mě ideální. Podle mě za to dost může fakt, že nám sezona skončila už v únoru a udržet se tři měsíce v tempu je těžké. Od začátku to pak bylo nějaké zvláštní, ani moje role v týmu by zřejmě nebyla taková. Trošku mě to nicméně mrzelo.

Neříkáte si teď, když vidíte výkony českého týmu, že byste třeba pomohl?
Nejsem takový, že klukům nepřeju, naopak, jen ať se jim daří. Nevypadá to zatím úplně dobře, ovšem těžko říct, jestli bych nějak pomohl. Úspěch se může ještě dostavit. Stalo se i dřív, že se ve skupině nedařilo a pak se udělala medaile.

Na velké akci jste reprezentoval paradoxně jen na olympiádě. Je pro vás velká motivace zahrát si taky na mistrovství světa?
Ano. Už jsem se na jedno dostal jako náhradník a i jindy byl blízko. Nicméně mě taky zastavila zranění. Nyní se už soustředím na Kometu, abych podal co nejlepší výkony a třeba to pak vyjde.

Na které angažmá vzpomínáte nejraději?
Osobně se mi nejvíc líbilo paradoxně asi v Rusku, protože mi KHL sedla a dařilo se mi tam nejlíp. Soutěž jsem musel opustit, protože práva na mě vlastnil Podolsk a chtěl vysoké odstupné, tak jsem odešel do Švédska. Tam jsem ale neměl potřebné vytížení. Hodně mi dalo zámoří, kde jsem se osamostatnil a naučil jazyk.