Tím důvodem je frenetická atmosféra na stadionu díky patnáctiletému hokejovému soužení brněnského klubu v nižších soutěžích. A to je tak vše.

Fotbal na Srbské se hraje na daleko vyšší úrovni než hokej v Rondu. Být čtrnáctým týmem v republice, kde sotva dáme dohromady čtyři (někde pět) úrovně soutěží (volejbal, stolní tenis, futsal i další sporty jich mají víc), není nic světoborného. Fotbal má úrovní mezi dospělými deset. Už z toho jasně plyne: dostat se jako hráč do hokejové extraligy je lehčí než dejme tomu dostat se jako fotbalista do druhé fotbalové ligy. To bychom měli první důvod: úroveň hry.

Důvod druhý: i když to brněnským fotbalistům nejde, alespoň v lize o něco bojují. Nejsou beznadějně poslední s odstupem více než deseti bodů. Fotbal taky nabízí mnohem víc kombinací a možností než hokej, je proto zajímavější a pestřejší. Jeden kanadský novinář jednou oba sporty srovnával a došel k tomuto: zatímco v hokeji padají góly po zhruba dvaceti různých situacích, které se v menších obměnách opakují, ve fotbale jich je přes sto. To je důvod třetí.

Důvod čtvrtý: fotbalová liga je spravedlivější než hokejová extraliga, vyhrává ten, kdo má dlouhodobou formu, a ne ten, komu se povede jeden měsíc. A důvod pátý? Jednoduchý: zeptejte se někoho na jižní polokouli, co je to hokej.