Jde o pomníky u krajnice nebo o křížky na stromě, bez nichž dnes neexistuje skoro ani žádná okreska. Letopočty na nich vesměs ukazují, že zde při autonehodách vyhasl život dost mladý.

Místo pro další pomník s letopočty 1984 – 2010 se od pondělí nachází na rušnějším místě, na stodevadesátém kilometru dálnice D1 z Brna na Vyškov.

Kvůli šetření tam ministerstvo dopravy vypnulo osvětlení, a smrt si vybrala svou daň právě v okamžiku, kdy se mladík do zde odstaveného mikrobusu vracel pro reflexní vesty. O tom, jestli právě zhasnutá světla můžou za tragédii, se teď povedou spory a zodpovědná místa se budou vymlouvat, mlžit atd. atd.

Celkově ale k této černé loterii, v níž jako čísla figurují životy nás všech, a to každý den, můžeme říct: Umisťujme všude víc a víc reklam na auta, která musí každý správný muž po čase vyměnit za rychlejší typ. Stavějme v každé díře supermarkety, kam se nakupovat nechodí, ale jezdí.

Nestačí­-li parkoviště na zemi, navrtejme je do podzemí, v Brně na Zelňáku i pod orlojem na Svoboďáku. Šlapejme na pedál víc a víc a pak se divme u silničních pomníků: Není jich tady nějak moc?