Zemřel armádní generál Emil Boček. Poslední z našich pilotů, kteří za 2. světové války bojovali v řadách britského Královského letectva (RAF). A hlavně skvělý člověk, jenž svým bodrým moraváctvím a nepřebernou zásobou historek dovedl uchvátit posluchače všech věkových kategorií.

Roku 2006, ještě coby plukovník, odhaloval v Třebíči pamětní desku zdejším vojákům bojujícím v RAF. Po slavnostním aktu následovalo setkání pro zvané. Tehdy si Boček vzal slovo a mluvil snad půl hodiny. Do detailu popisoval svůj útěk z protektorátu přes Maďarsko do Bejrútu a vzpomínal na lidi, které potkal při cestě – včetně těch, s nimiž se setkal jen letmo. Posluchači na něj hleděli zpola s obrovským údivem, zpola s nesmírným obdivem.

Emil Boček - válečný veterán a pilot RAF Emil Boček (na snímku z 13. prosince 2018).
Poslední československý pilot RAF. Rozloučení s Emilem Bočkem se koná v úterý

Byla to právě svěžest ducha, jíž Boček fascinoval publikum. Svým projevem si dokázal získat i děti ve školách. I ti nejneposednější kluci mu viseli na rtech a naslouchali jako pěny. A to je ona největší ztráta spjatá s jeho odchodem. S osobností Emila Bočka neodešla „jen“ letecká legenda, ale hlavně člověk, jenž byl opravdu „při tom“. Člověk, jenž díky svým zkušenostem dokázal vysvětlit, jaké to je bojovat za svobodu. Člověk, jenž uměl i dětem přiblížit historii, která je pro ně stejně vzdálená jako doba Karla IV.

O generálovi je film Nezlomný. Ten název je výstižný, ale teď by se hodil jiný přívlastek. Nenahraditelný. Protože Emila Bočka již nikdo nahradit nedokáže.