Zdali Mendel, Gödel, Janáček, Loos nebo Korngold. Tři se v Brně narodili, ovšem velké dílo vytvořili jinde, další dva se narodili jinde, velikost jejich díla ale rostla v brněnské atmosféře.Adolf Loos, velikán stavitelství, bez nějž by moderní architektura vznikla později, stojí mezi nimi. Ač Brňan německého jazyka, stál nad nacionálním pnutím. Neměl problém vyjít s českými architekty, i když nenalhávejme si, jeho čeština sotva stačila na objednání kávy.

Narodil se na rohu Kounicovy a Mezírky 10. prosince 1870. Pokřtěn v kostele sv. Tomáše. Když jsem tuto drobnost kdysi utrousil před jedním známým novozélandským architektem, skoro v „polotranzu“ minuty nemohl odtrhnout pohled od kostelní fasády. Loos se na Novém Zélandu těší obzvláštní úctě, když tam jeho apoštol a velký architekt Jindřicha Kulky zasel modernismus od nuly.

Adolfu Loosovi zemřel otec v sedmi letech a matka měla s vyrůstajícím hochem nezměrnou svízel. Jako enfant terrible měnil školy jednu za druhou, aniž to pomáhalo. Matka zkoušela, kdo si ho podmaní, nezdařilo se to ani benediktinům v Melku, tak nějaký čas strávil na náramném německém gymnáziu v Husově ul., kde před ním odíral lavice Tomáš Masaryk a po něm Alfons Mucha. Snad přísně shlížející řečtí filozofové na fasádě, dílo jeho otce Adolfa Loose, sochaře­hocha zklidnili. Ten, kdy už ho nemohl držet zkrátka sám, vychovával syna alespoň takto zprostředkovaně. Snad si Brno časem uvědomí velikost této vzdělávací instituce, i když se v ní nemluvilo jazykem dnešního Brna. Mimochodem, úrovni výuky tamní české literatury se stěží vyrovnala kdejaká ze škol českých.

Kdy se to ale stalo, že Adolf Loos popostrčil architekturu velkého světa? Poté, co získal motivaci za tříleté návštěvy Filadelfie. Aby se nestal dezertérem, kvapně se vrátil na Moravu a pak do Vídně. Tam mezi léty 1904–1910 vytvořil dílo, které spolehlivě podnítilo hlavní děje v architektuře, které po první válce vedly až k modernismu. Byla to vila Karma k Ženevskému jezeru v Montreux (1904), sled zdánlivě prostinkých fejetonů v Neue Freie Presse, které mu ale zjednali obdiv největších intelektuálů Evropy. Tento převratný výron tvorby završila Steinerova vila v Hietzingu. Budoucí Le Corbusier, přijel do Vídně pracovat u Josefa Hofmanna, nenávratně byl stržen velikostí Loose. Pro naše země navrhoval přes třicet prací.

První „zápis“ v Brně učinil ještě jako student, kdy zedničil na stavbě porodnice na Obilním trhu. Z velkých děl realizoval vilu v Hrušovanech u Brna (asi 1914), v Brně ještě archaický dům v Jiráskově ulici a v roce 1924 přestavěl zámeček na výstavišti.

JAN SAPÁK