Lidé se v centru přirozeně zastaví, překvapí je nějaká zajímavost.Brněnské náměstí Svobody má nevýhodu v tom, že se zde jaksi není proč a kde na delší dobu zastavit. Jde o prostor bez stromů a keřů, bez podloubí. Komplet vydlážděné místo do nějž pere letní slunce neposkytuje stín (kromě kavárenských zahrádek). Lidská řeka tekoucí z České na nádraží či opačně tudy chce spíš rychle proletět, ne se moc zdržovat.
Snaha vylepšit dojem z tohoto horoucího prostoru navezeným pískem a slunečníky pomocí „pláže na dlažbě“ není originální. Autoři nápadu se možná inspirovali jedním z hesel západního studentského hnutí 60. let, že „pod dlažbou je pláž“. Tedy se stačí sejmout onu slupku, společenskou svěrací kazajku, a tam pod povrchem spatříme pro život vlídné prostředí. Autoři brněnské pláže usnadnili lidem práci s hledáním a zřídili ji přímo na dlažbě. Vane z toho ale úlet a taky snaha zaujmout před podzimními komunálkami všelijakými kejklemi – za veřejné peníze.
Nevím, jak ostatní příznivci pláží, ale já se raději mrknu pod tu dlažbu, jestli tam není ještě jiná pláž.
