Není se tedy čemu divit, že když chce někdo vztyčit sochu k poctě takové osobnosti, není to nic jednoduchého. Když už se podaří domluvit se na tom, že dotyčný byl dostatečně významný (i přes jeho stinné povahové stránky), ještě pořád zbývá řada otázek, a tedy i potenciálních sporů.

Když tedy bývalý primátor Svoboda přišel s nápadem postavit v Brně sochu Jošta, nejdřív se řešilo, jak má vlastně vypadat a kde bude stát. Když už se zainteresovaní shodli na tom, že si v Brně vytvoříme sochu jezdeckou (neboť nám chybí), skončilo to tím, že brněnští radní hodili výsledky výtvarné soutěže do koše. Socha doporučená odborníky se jim nelíbila.

Z rozpočtu města přitom kvůli tomu zmizely tři miliony. Asi by se teď hodily, ale pozdě plakat nad rozlitým mlékem (a utracenými penězi). Snad by se ale s přísliby nové soutěže a sochy mohlo chvíli počkat. Brno asi nemá příliš peněz nazbyt a navíc nám tu v poslední době vyrostlo dost jiných skulptur, které můžeme obdivovat či zatracovat. Jsou teď jistě ve městě důležitější věci, za něž se dají utratit miliony korun. A jezdec počká.