/KOMENTÁŘ/ Homo politicus neboli člověk politický. Tak je nazývaný jihomoravský hejtman a někdejší výrazná tvář sociálních demokratů Michal Hašek. Po několika kauzách pozoroval sedmačtyřicetiletý Hašek politickou situaci jen zpovzdálí, nyní se však vrátil a rozhodl spojit síly se stranou PRO.
V plném znění znamená zkratka politické strany Jindřicha Rajchla právo, respekt a odbornost. Je tedy pravdou, že mezi současné osobnosti politického uskupení může Hašek tyto hodnoty do určité míry vnést. Konkurence se totiž příliš bát nemusí.
Dobrovolný hasič, nadšený vinař i hrdý otec, to vše je Michal Hašek v jedné osobě. Jako dlouholetý konzervativní levicový politik je rovněž poměrně hodnotově konzistentní. Je legitimní chtít svou politickou kariéru reinkarnovat, je ale v pořádku spřáhnout se kvůli tomu s uskupením, jakým je Rajchlova partaj?
Stačí se podívat na potenciální elektorát strany PRO. Jezdí demonstrovat proti nesvobodě, ale neuvědomují si, že tak činí svobodně. Mluví o nové totalitě, ale neuvědomují si, že ve skutečné totalitě by dávno byli ve vězení. Rajchlovi přívrženci jsou mnohdy pouze přehlídkou neuvědomění.
Jsou zrovna oni možnými voliči a není pro ně Hašek málo extremistický? V pátečním rozhovoru pro Deník politik přiznal, že by si přál, aby PRO nebylo stranou jednoho muže. Načasování si zvolil vhodné, protože se uskupení Rajchlovi rozpadá pod rukama.
Dříve loajální podporovatelé už dnes věrní nejsou, potřebná je proto záchrana. Dočkat se ale můžeme stupňujícího napětí. Zatímco Rajchl nebude chtít svou už tak podlomenou pozici ohrozit, šplhá Hašek po stranickém žebříku nahoru. Nejspíš to ale nebude stačit, protože pro elektorát bude příliš mdlý.
Přestože Michal Hašek jistou sebereflexi připustil, nejspíš jí stále nebylo dost. V opačném případě by totiž nespojoval síly s člověkem, se kterým se vzájemně plácají po rameni při myšlence na vytvoření české kopie slovenského Smeru.