Z popisu případu až mrazí. Podle svědectví rodičů totiž stačilo nechat dítě jen několik minut ve společnosti dotyčného. Přímý důkaz samozřejmě není. Jisté je, že tříletá holčička znásilněná byla.
Řekla, že jí ublížil onen pán, rodiče tvrdí, že s ním zůstala chvíli o samotě, a navíc se na jeho oblečení našla krev dívky. Z laického pohledu jasný případ. Pokud je to skutečně pravda, měl by být trest vysoký. Jenže to samo o sobě nestačí. Dotyčný se musí také léčit. Jinak bude ohrožovat děti dál. Pokud se skutečně všechno odehrálo tak, jak to tvrdí obžaloba, je muž nebezpečný. Byl v podstatě v práci, a navíc hrozilo, že se každou chvíli může někdo v pokoji objevit, přesto dívku zřejmě zneužil.
Je ale na soudu, aby zvážil všechny důkazy a rozhodl. A pak bude záležet na dotyčném, zda případnou léčbu bude opravdu dodržovat. Tady už se dostává celý případ do roviny osobní zodpovědnosti. Pachatel ji v době činu rozhodně postrádal.
Celý případ je ale varováním i pro ostatní. Kdyby rodině zmizely třeba úspory, které by jim cizí člověk ponechaný v domě bez dozoru vzal, byla by škoda rozhodně menší. Nechat ho samotného s malým dítětem je hazard. Doba prostě důvěře mezi lidmi nenahrává.
