BRONISLAV OSTŘANSKÝ

Dále se jedná o cizince s českým občanstvím, kteří do tehdejšího Československa přišli především v sedmdesátých a osmdesátých letech minulého století, kdy v souvislosti s podporou „pokrokově orientovaných“ režimů zemí třetího světa ze strany socialistických států u nás studovaly stovky arabských studentů (především „praktické“ obory, jako jsou medicína, vojenství, stavební inženýrství atd.), z nichž mnozí se tu po ukončení studií usadili, založili rodiny a získali české občanství.

Nejpočetnější „kategorii“ však představují cizinci bez českého občanství, žijící v ČR na základě povolení k trvalému nebo dlouhodobému pobytu.Tato skupina zahrnuje především studenty a podnikatele, kteří přišli do Česka po roce 1989 a je po stránce národnostní i sociální neobyčejně pestrá.

Avšak – souhrnně vzato – většinu muslimů žijících v Česku tvoří lidé arabského původu (především ze Sýrie, Iráku, Egypta, ale pochopitelně tato škála je mnohem pestřejší), což v evropském kontextu muslimských minorit je příznačné třeba pro Francii (kde výrazně převažují Alžířané), ale zcela se odlišuje od poměrů například v sousedním Německu (Turci a Kurdové). Z dalších národností jsou u nás ve větším množství zastoupeni především muslimové z Balkánu (Bosňáci, Albánci, Makedonci), dále Turci, Pákistánci, Čečenci a národnosti bývalých středoasijských sovětských republik.

Ve výše uvedeném rozdělení chybí jedna podstatná položka, jejíž význam bude v budoucnu patrně narůstat, a to žadatelé o azyl. V rozdělení žadatelů podle státní příslušnosti (podle údajů Odboru azylové a migrační politiky Ministerstva vnitra ČR za rok 2006) se na celkovém počtu 3016 uchazečů podílí i několik stovek osob z muslimských zemí. Překvapivě hned na druhém místě v počtu žadatelů stojí Egypt (422 osob), jenž mezi různými arabskými režimy nesporně patří k těm solidnějším. V první třicítce rozdělení nalezneme celou řadu muslimských států (nebo států s početným zastoupením muslimů): Kazachstán, Nigérie, Kyrgyzstán, Irák, Turecko, Alžírsko, Pákistán, Uzbe〜kistán, Somálsko, Bangladéš, Sýrie a Súdán.

Osoby z muslimských zemí mají významný podíl na počtech udělených azylů; mezi nimi již tradičně početné zastoupení mají žadatelé z Afghánistánu, Iráku, Íránu nebo Kazachstánu.

Autor pracuje v Orientálním ústavu Akademie věd ČR