Stejně jako modlitba, tak i půst v měsíci ramadánu je součástí tzv. pěti pilířů islámu a je stejný a neměnný pro všechny muslimy na světě.Letos se v Brně začátek ramadánu slavil na dvou místech. Prvním byla brněnská mešita na Vídeňské ulici. Druhým místem, kde se muslimové a muslimky sešli k oslavě začátku tohoto měsíce a následně ke každodennímu přerušení půstu za soumraku (iftár), byly prostory jazykové školy Alfirdaus, která sídlí na Masarykově ulici, a jejíž součástí je také modlitebna.

Brno je jedním z center života muslimské komunity v ČR. Byla zde vystavěna vůbec první mešita na území ČR a rovněž zde působí předseda Ústředí muslimských obcí Muneeb Hassan Alrawi. Skutečnost, že začátek ramadánu byl v Brně slaven na dvou odlišných místech, ukazuje, že vyznavači islámu v Brně, byť se jedná o málo početnou skupinu, zde nemají dostatečně velké prostory pro své setkávání a slavení svátků.

Informace o tom, že Islámská nadace v Brně se snaží získat pozemek pro druhou mešitu v Brně, aby tak vyřešila problém s kapacitou, si získala v brněnských médiích stejnou pozornost jako výstavba první mešity na Vídeňské ulici. Stejně tak vyvolala značnou vlnu protestů; tentokrát se však hlavním odpůrcem nestala veřejnost, ale představitelé KDU-ČSL, především politici Stanislav Juránek a David Macek. Zda se jednalo pouze o součást předvolební kampaně nebo součást dlouhodobější politické koncepce této strany, nelze zatím s určitostí říci. Výstavba nové brněnské mešity je zatím ve stádiu hledání vhodného prostoru pro stavbu a získávání finančních prostředků.

Se strachem a nepochopením obyvatel Brna vůči islámu a jeho vyznavačům se Islámská nadace v Brně, ale také občanské sdružení Libertas Independent Agency o.s., snaží bojovat například prostřednictvím Dnů otevřených dveří brněnské mešity, pořádáním různých diskuzí nebo také výstavou na náměstí Svobody s názvem Víte, kdo to byl?, která se uskutečnila ve dnech 18.–19. dubna 2010.

Dle mého názoru a výsledků sociologického šetření, které jsem mezi obyvateli Brna realizoval v roce 2009, lze postoj Brňanů k brněnské mešitě a muslimské komunitě hodnotit spíše jako kladný, či alespoň neutrální; útoky jako například poničení omítky mešity protiislámskými hesly jsou ojedinělé a vyjadřují stanovisko pouze minoritní skupiny obyvatel Brna, která se hlásí k nacionalismu a českému tradicionalismu. Závěrem bych rád popřál všem muslimům a muslimkám žijícím v Brně pokojné strávení zbytku měsíce ramadánu.

TOMÁŠ MELICHÁREK