VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Myšlenky na několik životů

Komentář - Profesor Karel Absolon (1877–1960) byl úspěšným, a tedy šťastným vědcem. Již jako student zoologie a geografie na Karlově univerzitě zaujal odbornou veřejnost publikacemi z entomologie, brzy však svůj zájem rozšířil a zaměřil k „rodinnému stříbru“ – Moravskému krasu.

26.7.2010
SDÍLEJ:

Výstava Karel Absolon – Fotografie.Foto: DENÍK/Attila Racek

Měl nač, přesněji na koho, navazovat. Absolon byl vnukem lékaře Jindřicha Wankela (1821–1897), který prozkoumal některé z jeskyní Moravského krasu i propast Macochu, v roce 1850 založil v Blansku unikátní, ve světě prioritní muzeum, kde sestavil první kostru jeskynního medvěda a byl někdy dokonce označován za otce rakouské archeologie.Po nedlouhém působení na pražské vysoké škole přechází Absolon v roce 1908 do Moravského zemského muzea v Brně jako správce zoologických sbírek. Šíří svého odborného zájmu a směru vědeckého bádání zasahuje do více přírodovědných disciplín.

Méně je známo, že se od středoškolských let věnoval studiu hmyzu žijícího bez světla v jeskyních prostorách a že byl v této oblasti mezinárodně uznávaným odborníkem. Velký ohlas veřejnosti a širokou známost získal realizací propojení Punkevních jeskyní s Macochou. Ideou kruhové prohlídky podzemí a jejímu prosazení se věnoval od studentských let a jako ve všem svém usilování dokázal být cílevědomý a trpělivý. Letitá snaha byla završena úspěchem v roce 1933. Výletníci, kteří od těch dob na lodičkách proplouvají částí podzemí, si těžko představí úsilí, které stojí v pozadí této turistické atraktivity Moravského krasu.

Absolon byl nejen vědcem, ale nepochybně také výborným organizátorem s manažerským myšlením a dodejme – i vlastencem. V období první republiky se stal vůdčí osobností Moravského zemského muzea. S jeho jménem se pojí nejen významné objevy v Moravském krasu, ale také zásadní objevitelské výzkumy paleolitických sídlišť v Dolních Věstonicích, v jeskyni Pekárna, v Předmostí a v dalších lokalitách. Vzácné archeologické nálezy byly prezentovány na Výstavě soudobé kultury v roce 1928 v samostatném pavilonu. Rekonstrukce mamuta v životní velikosti se stala jedním ze symbolů výstavy.

Jako každý jiný, i úspěšný profesor Absolon zažíval taktéž smolné časy. Slavnou Věstonickou Venuši, právem spojovanou s jeho jménem, objevil tým v době nepřítomností svého vedoucího. Druhá světová válka přinesla německou správu muzea a bohužel také útlum v jeho výzkumné práci. Neblahou tečkou na sklonku války byl požár mikulovského zámku, který zničil podstatnou část sbírek z Dolních Věstonic a z Předmostí. Absolon se nedočkal ani realizace své myšlenky výstavby samostatného muzejního pavilonu Anthropos, na který kdysi nemalou částkou přispěl i prezident T. G. Masaryk.

O Karlu Absolonovi se tradovalo, že má myšlenek na několik životů. I tak myšlenek na několik životů k životu přivedl.

JAROSLAV ŠTĚPANÍK

26.7.2010 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Lampionového průvodu při příležitosti výročí 17.listopadu se zúčastnily stovky lidí.
26

Studenti šli hlavou proti zdi, zaznělo na připomínce listopadových událostí

Vandal v Moravském krasu umisťuje znaky s moravskou orlicí.
1

Zničené cedule s českým lvem nahradily nové. Řádění vandala prozatím ustalo

OBRAZEM: Nevzhledný vnitroblok ožil. Zkrášlila ho malba Staré radnice i šaliny

Brno - Pohled na brněnskou Starou radnici ve Václavské ulici svádí k návštěvě. Odvážlivci ale narazí, a to přímo do zdi. Radnice je totiž namalovaná.

AKTUALIZOVÁNO

Husovický tunel uzavřela nehoda. Řidič při epileptickém záchvatu narazil do zdi

Brno /FOTO/ - Dopravní nehoda uzavřela v pátek v devět hodin ráno Husovický tunel v Brně. Uzavřená byla roura B, policisté museli odklánět dopravu přes Merhautovu ulici. Řidič auta se zranil.

Na babetách ujeli na Islandu dva tisíce kilometrů. Trajekt domů málem nestihli

Brno – Šestičlenná skupina cestovatelů na babetách ujela za třiadvacet dní po Islandu téměř dva tisíce kilometrů. Putování za krásami Islandu mělo svá úskalí, cestu jim ztěžovalo počasí a nepřítomnost asfaltových cest.

Erasmus slaví kulatiny. Za studiem cestují tisíce studentů, počet zájemců roste

Jižní Morava /INFOGRAFIKA/ - Díky studijnímu pobytu programu Erasmus se právě teď učí v zahraničí téměř tisíc studentů brněnských vysokých škol. Do ciziny vyjíždějí už dvacátý rok. Poznávají přitom nové lidi, jejich kulturu i systém výuky na evropských univerzitách. Ještě více přijíždí zahraničních studentů do Brna. Učí se jich zde necelých dvanáct set.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies. Zrušit oznámení

Vážení čtenáři,

náš web Deník.cz přechází kompletně pod zabezpečený protokol, který výrazně zlepší bezpečnost při procházení našich webů.

Z důvodu přechodu je nutné se znovu přihlásit k odběru upozornění na nejnovější zprávy - klikněte na tlačítko "Povolit", kterým si zajistíte odběr zpráv i do budoucna.

Děkujeme za pochopení.

POVOLIT