Měl nač, přesněji na koho, navazovat. Absolon byl vnukem lékaře Jindřicha Wankela (1821–1897), který prozkoumal některé z jeskyní Moravského krasu i propast Macochu, v roce 1850 založil v Blansku unikátní, ve světě prioritní muzeum, kde sestavil první kostru jeskynního medvěda a byl někdy dokonce označován za otce rakouské archeologie.Po nedlouhém působení na pražské vysoké škole přechází Absolon v roce 1908 do Moravského zemského muzea v Brně jako správce zoologických sbírek. Šíří svého odborného zájmu a směru vědeckého bádání zasahuje do více přírodovědných disciplín.

Méně je známo, že se od středoškolských let věnoval studiu hmyzu žijícího bez světla v jeskyních prostorách a že byl v této oblasti mezinárodně uznávaným odborníkem. Velký ohlas veřejnosti a širokou známost získal realizací propojení Punkevních jeskyní s Macochou. Ideou kruhové prohlídky podzemí a jejímu prosazení se věnoval od studentských let a jako ve všem svém usilování dokázal být cílevědomý a trpělivý. Letitá snaha byla završena úspěchem v roce 1933. Výletníci, kteří od těch dob na lodičkách proplouvají částí podzemí, si těžko představí úsilí, které stojí v pozadí této turistické atraktivity Moravského krasu.

Absolon byl nejen vědcem, ale nepochybně také výborným organizátorem s manažerským myšlením a dodejme – i vlastencem. V období první republiky se stal vůdčí osobností Moravského zemského muzea. S jeho jménem se pojí nejen významné objevy v Moravském krasu, ale také zásadní objevitelské výzkumy paleolitických sídlišť v Dolních Věstonicích, v jeskyni Pekárna, v Předmostí a v dalších lokalitách. Vzácné archeologické nálezy byly prezentovány na Výstavě soudobé kultury v roce 1928 v samostatném pavilonu. Rekonstrukce mamuta v životní velikosti se stala jedním ze symbolů výstavy.

Jako každý jiný, i úspěšný profesor Absolon zažíval taktéž smolné časy. Slavnou Věstonickou Venuši, právem spojovanou s jeho jménem, objevil tým v době nepřítomností svého vedoucího. Druhá světová válka přinesla německou správu muzea a bohužel také útlum v jeho výzkumné práci. Neblahou tečkou na sklonku války byl požár mikulovského zámku, který zničil podstatnou část sbírek z Dolních Věstonic a z Předmostí. Absolon se nedočkal ani realizace své myšlenky výstavby samostatného muzejního pavilonu Anthropos, na který kdysi nemalou částkou přispěl i prezident T. G. Masaryk.

O Karlu Absolonovi se tradovalo, že má myšlenek na několik životů. I tak myšlenek na několik životů k životu přivedl.

JAROSLAV ŠTĚPANÍK