Na rozdíl třeba od Pavla Drobila (pro vedení ministerstva životního prostředí má kvalifikaci právníka a náměstka hejtmana Severomoravského kraje) či Jiřího Bessera (rezort kultury povede se zkušenostmi zubaře a starosty Berouna) má svou praxí ke svěřenému rezortu o něco blíž. Pracoval totiž, kromě angažmá ve Věcech veřejných, jako psycholog s vězni a dětmi a jako „šéf recruitmentu“ bezpečnostní agentury ABL.

Rozepisovat zde všechny problémy školství nemá smysl, zaměřme se na jeden. Pokud někdo sleduje tuto problematiku delší čas, začne mít někdy dojem, že řešení se točí v kruhu. Na zodpovědné místo přijde osobnost, která po sobě chce zanechat stopu. Oznámí rozsáhlé změny, málokdy pochválí práci předchůdců, daleko častěji spíš vymete jejich náměstky a poradce a obklopí se svými lidmi. Když se časem přijde na to, že věci nejdou, jak se slibovalo, přesune se zodpovědnost na předchůdce, kteří to všechno zavinili. Atd. atd.

Školstvím a vzděláním se už léta zaklíná kdekdo, všichni ho mají na zřeteli, a přitom se musí pořád měnit a měnit a pořád to není v pořádku. Jestli Josef Dobeš odolá tomuto módnímu překopávání ,nebo naskočí na vlnu, ukážou už další týdny. Zlehka sázím na to druhé…