Díky penězům z kraje se nakonec podařilo téměř všechna dosavadní střediska „zachránit“. Jenže jen na rok. Kraj totiž nechce suplovat státa ukrajovat ze svých peněz na služby, které má platit státní pokladna. Dobrá zpráva se tak po pár měsících proměnila zase na špatnou. Otázkou je, proč se tedy kraj vůbec snažil zachránit něco, co zachránit nemůže.

Možná proto, že kdyby se v příštím roce peníze zase našly, už zrušené stanice by stejně nikdo neobnovil. Jenže státní rozpočet s velkou pravděpodobností ty peníze mít nebude.

Na druhou stranu dal kraj jihomoravským hasičům rok na to, aby se s omezením rozpočtu vypořádali. Dvanáct měsíců na hledání stanic, které se opravdu mohou zrušit a nebude to tolik bolet a neohrozí to bezpečnost, je snad dostatečně dlouhá doba. Na hledání systémového řešení ale asi ne.

Vidět to je u nemocnic, kde hrozí (a není to kvůli nedostatku peněz jako takovému!), že odejde většina lékařů. Lékaři sice chtějí víc peněz, údajně ale bojují proti celému špatnému systému, s nímž nikdo léta nic nedělal. Boj ale začal pozdě. Jen Jihomoravský kraj pracuje na koncepci lůžkové péče zhruba dva roky, a jestli bude fungovat, je otázkou pro dalších pár let.