Zkusme se tedy podívat, zdali je vhodnou personou na svém místě ten, kdo povede jihomoravskou ODS do útoku. Když se líhla modro­černo­zelená koalice, chtěl Bursík skrze svého kamaráda Topolánka evropeizovat a ekologizovat ODS. A také namistrovaně poučit západní zelené, že ve středí Evropě se to holt dělá jinak a že skrze ekologické technologie se dá – domníval se patrně na základě vlastních zkušeností – uzavřít dlouhodobé partnerství s byznysem.

S takovou ODS se pak dá snadněji odstřihnout Zahradil i Klaus a působit v Evropské unii, zasnil se doslova Bursík. Pro svůj záměr nemusel Topolánka dlouho získávat, vždyť ten vždy těžce nesl Klausovo pohrdání. Ze začátku se modro­zeleným přátelům dařilo, irští zelení (údajně díky angažmá Ondřeje Lišky) taktéž vstoupili do pravicové vlády a britští konzervativci rozsáhle ozelenili svůj program.

Procitnutí je ale nakonec kruté. Topolánek a Bursík se ve finále spíš oba stáhli ke dnu. Ne, byznys a zelení přece jen mají krapet odlišné zájmy. Šéf ODS stranu skutečně pozměnil, ale spíš tak, že se mu začala utápět v korupčním bahně. Dá se tady hovořit o muži na vhodném místě?