Severojižní dopravní zátěž nese v současnosti naplno Svitavská radiála a Velký městský okruh (VMO) přes Řečkovice, Královo Pole, Žabovřesky, Brno-město (Pisárky), kolem Nového Lískovce na D1 (směr Praha) a dále přes centrum na R-52 a D2 (směr Vídeň a Bratislava) a přes Židenice na D1 (směr Olomouc, Ostrava). Nebude-li v budoucnu této trase odlehčeno, ponesou hustě obydlené městské části s technicky vyčerpanými možnostmi odhlučnění a ochrany před exhalacemi zátěž možná větší než 55 000 vozidel denně.
V padesátých letech minulého století vznikl obchvat kolem Tišnova dlouhý 2,8 km a přitom se z něj dá na třech místech do centra města odbočit. Podobnou funkci mají obchvaty Slavkova u Brna, Uherského Brodu, kolem Buchlovic aj. Velká města tak odlehčují dopravu v centrech, ale v mnoha případech se stejně jedná o cílenou dopravu do těchto měst.
Brno jistě není žádným světovým velkoměstem, ale aspoň ve středoevropských podmínkách Brno velikým městem je. Západovýchodní (jižní) obchvat mu supluje dálnice D1 s pěti dálničními křižovatkami, když přitom na celkové délce 13 km jsou distance mezi těmito pěti křižovatkami postupně 4, 2, 5 a 2 km, z nichž je pohodlně dostupné i centrum města. Extravilánem prosazovaný čtyřpruhový (dálniční) západní severojižní obchvat Brna, začínající 15 km u Kuřimi, vedený dále Boskovickou brázdou přes Veverskou Bítýšku do Ostrovačic na D1 a po ní pak po deseti kilometrech na první brněnskou dálniční křižovatku Brno-západ, měří více jak 20 km.
Konfigurace terénu nedovoluje v tomto úseku žádné další napojení na město, což je v rozporu s logikou obchvatů jak menších měst, tak velkoměst. Jeho předpokládaná zátěž asi 17 000 vozidel denně je srovnatelná se zátěží plánovaného obchvatu Bučovic. Ten je ovšem na tuto zátěž projektován jako dvoupruhový. Navrhovaná čtyřpruhová dálniční komunikace Boskovickou brázdou je tedy možná vhodná pro nějakou budoucí severojižní transevropskou dálnici, která by na Brno byla napojena jen v místě jejího křížení s D1. Ovšem pro předpokládanou tranzitní zátěž a potřeby města Brna i Jihomoravského kraje je naprosto nevhodná a nepotřebná.
Tímto pojednáním, které je ve shodě s mnoha odbornými studiemi, se snažím prokázat, že se o žádný smysluplný obchvat města Brna nejedná. Není ani v blízké budoucnosti v celospolečenském zájmu a trasa byla již v minulosti několikrát vždy zamítnuta jako první z řady předkládaných variant. Jedinou variantou odlehčení průtahu městem Brnem zůstává tedy dokončení rozestavěné R-43 v původní bystrcké trase.
ZDENĚK KOLÍBAL
