Podle jedné prý za to všechno může evoluce a geny: Od počátku lidstva ženy sbíraly, vybíraly a přehrabovaly a řešily víc drobnějších úkolů současně. Muži se naproti tomu zmobilizovali jednou za čas na jeden rozsáhlejší úkol zajišťující přežití a vyrazili na lov šelmy. Tyhle poděděné mechanismy měly tvarovat i nás. Takže většina dnešních žen údajně zvládá nákupní akce, popojíždění s vozíkem od regálu k regálu, procházení cenovek, otevírání krabic a zkoušení a výběr toho nejvhodnějšího zboží celkem obstojně.Mužský protějšek to údajně vnímá jinak.

Kakofonie zvuků a melodií linoucí se z reproduktorů obchodních center, tlačenice, nepřehledné nebo zaměnitelné etikety výrobků, křiklavé nápisy na cenovkách, pomalu se sunoucí fronty, dezorientace v regálech, vtipné a ještě vtipnější opakující se hlášky reklamních vnucovačů z amplionů, to prý dělá z předvánočních nákupních dostihů pro většinu mužů malé peklo na Zemi. Existuje však podskupina mužů, co si to peklo ještě zdvojnásobuje.

Tak dlouho o tom přemítají a vánoční běsnění oddalují, až nakonec pobíhají s několika podobnými zoufalci dva dny před Štědrým dnem mezi skoroprázdnými regály. Část z nich jsou recidivisté, kteří to pášou každý rok. A jeden se té tíhy zbavuje tak, že o tom ještě píše.