Brnem začátkem června otřásla smrt romského mladíka, kterého cestou na festival ohňostrojů Ignis Brunensis pobodal sedmatřicetiletý cizinec. Policie státní příslušnost muže neuvedla, zřejmě se však jednalo o Ukrajince.

Celá událost u části nejen romské společnosti vyvolala protiukrajinské reakce a navzájem ji rozdělila. Na jedné straně se ozývaly hlasy extremistů, kteří volali po omezení pomoci válečným uprchlíkům, na druhé straně potom ty snažíce se upozorňovat, že selhání jednotlivce nelze vztahovat na celou komunitu.

Právě zaznívání takovýchto vyjádření bylo pro zprávy o vraždě, které si okamžitě začaly žít svým vlastním životem, a lidé je začali na sociálních sítích hojně sdílet a komentovat, nesmírně cenná. Ani ti, kteří se však snažili nálady ve společnosti spíše mírnit, nedokázali své emoce bohužel vždy udržet na uzdě.

Na poslední rozloučení s tragicky zesnulým třiadvacetiletým Romem dorazily desítky lidí.
VIDEO: Pohřeb mladého Roma v Brně. Zůstane po něm velká rána, smutní kamarádka

Nešťastnou rétoriku tak zvolila například komunitní pracovnice IQ Roma servis Alena Gronzíková, která jedním dechem zdůrazňovala, že se jednalo o hrůzný čin jednotlivce, nikoli celé skupiny, druhým však volala po exemplární potrestání mladíkova vraha.

Dalším příkladem byla romská aktivistka vystupující na sociální síti pod jménem Žanny Plachetková. I ta na jednu stranu varovala před dopouštěním se nespravedlivého zobecňování a šířením nenávisti, na druhou stranu však svolávala demonstraci, jejímž cílem bylo dohlédnout na to, že bude tento trestný čin řádně prošetřen a nezamete se pod koberec jenom proto, že jeho obětí byl Rom.

Pietní shromáždění u Janáčková divadla v Brně k uctění památky pobodaného romského mladíka.
Pieta místo demonstrace v Brně: Když jde o vraždu, jsme barvoslepí, říkali lidé

V prvé řadě exemplární trestání česká judikatura – díky bohu – nepřipouští. Bylo by tak nejen nelegální, ale i nemorální. Smyslem a účelem trestu je ochrana společnosti před trestnou činností. Žádné jiné cíle, spočívající například ve výchově společnosti, potrestáním daného člověka sledovat nelze. To je úkolem jiných institucí. Nežijeme navíc – opět díky bohu – již v době, kdy by příslušníkům menšin byla upírána jejich zákonná práva. Neznamená to, že by diskriminace z hlav lidí zcela vymizela, šířit však ve veřejném prostoru, že by policie jako jedna ze složek moderního právního státu nekonala svoji povinnost kvůli příslušnosti oběti k romské komunitě, je tak brnkáním na silně dezinformační notu, která příčinu k další nenávisti leda tak zavdá.