Zvýšení ceny nemusí mít s ničím souvislost. Ani se zvýšením spotřební daně, už vůbec ne s cenami ropy. Majitelé pump si třeba řeknou: bude léto, lidi stejně do zahraničí jet musí. A tak cenu každý rok zvednou. Ono to vlastně logické je: proč nevydělat, že? A my na tom proděláme, řekne si téměř každý řidič.

Jenže tento pohled je jednostranný. Majitelé čerpacích stanic sice mají výhodu, že můžou měnit ceny prakticky ze dne na den, ale stejně se je snaží držet na určité úrovni. I proto zdražují, jen když je to nutné. A že po pádu ceny ropy nestlačí zpět dolů i prodejní ceny benzinu a nafty, jim zase tak moc zazlívat nejde. Kryjí si tím další výdaje. Horší je to, že na jižní Moravě je jeden z nejdražších benzinů v České republice.

A je škoda, že po této podivné anomálii dostatečně nejdou příslušné úřady. Ekonomové se nebojí skrytě ani veřejně spekulovat o tom, že prodejci pohonných hmot mají v kraji mezi sebou kartelovou dohodu. Antimonopolní úřad však dál mlčí. Důkazy prý nemá.