Je známo, že jedno pracovní místo v high-tech průmyslu nebo službách vytváří přibližně čtyři až pět dalších pracovních míst. Současné výzkumy nám ukazují, že existuje několik velice úspěšných měst či regionů, které dokázaly ovlivnit budoucí vývoj cíleným směrem pomocí dobře promyšlené intervence ze strany veřejného sektoru. Pro ilustraci lze uvést příklady jako britská Cambridge, francouzský Grenoble, německé Cáchy či belgická Lovaň.

V mnoha ohledech aktéři těchto regionů potvrzují, že klíčovou roli v procesu hrál leadership. To znamená spolupráce a koncentrace všech prostředků na aktivity s největším multiplikačním efektem. Projekty jsou při použití této metody závislé na pomoci druhých, v tomto případě na podpoře a radách odborníků.

Jihomoravský kraj v čele s městem Brnem má v současnosti obrovskou příležitost se podobně posunout výrazně vpřed a vystavět regionální ekonomiku na znalostech s využitím zásadních investic do výzkumu a vývoje. Nasvědčují tomu přípravy takových projektů, jakými jsou technologický institut CEITEC, klinické a výzkumně vzdělávací centrum ICRC Brno a další.

Potenciál těchto projektů však nebude pro zvýšení počtu pracovních míst plně využitý, pokud veřejný sektor, v čele s městem Brnem a Jihomoravským krajem, nebude cíleně intervenovat do maximalizace užitků z těchto projektů a nepodpoří vybudování zázemí, které budou potřebovat. Například zajištění patřičné dopravní obslužnosti, podpory spolupráce vědců a podnikatelů, výstavby reprezentačních konferenčních prostor a podobně.

Iniciativy jako brněnský KERM, Program rozvoje kraje či Regionální inovační strategie mohou pomoci tento potenciál využít. Nejedná se o vágní dokumenty do šuplíku, ale jsou to soubory konkrétních projektů, které mohou rychle přinést požadované užitky.
Z celé řady analýz také vyplývá, že jednou z největších výzev je kvalita (nikoliv kvantita) lidských zdrojů, nastavení procesů pro spolupráci výzkumného prostředí a firem. Důležité je i napojení Jihomoravského kraje a Brna na města globálního významu.

Je dobré, že KERM a ostatní strategie na tyto výzvy pamatují a plánují konkrétní projekty, jako jsou stipendia a granty pro talentované studenty a vědce, popularizace vědy, podpora transferu technologií, marketing města jako centra vědy a výzkumu či podpora inovačního podnikání. Z mnohých projektů lze uvést například Jihomoravské inovační centrum.

Zkušenosti z vyspělých regionů ukazují, že vedle „klasických povinností“ veřejné správy, jako jsou připravené průmyslové zóny, jsou tyto pokročilé aktivity nejúčinnější a pomohou úspěšnému rozvoji města a regionu mnohem víc koncepčně.

PETR CHLÁDEK (Autor je tajemník Regionální inovační strategie Jihomoravského kraje)