Pravicová vláda Petra Fialy přišla do Strakovy akademie s cílem konsolidovat veřejné finance neboli snížit zadlužení českého státu. Zároveň slíbila, že nebude zvyšovat daně a neomezí investice. Když formulovala svoje programové prohlášení, pochopitelně netušila, že Vladimir Putin jí udělá škrt přes rozpočet, a to doslova.

Místo chytrých řešení ve státní správě musejí ministři vymýšlet, jak efektivně pomoci lidem, kteří při dvouciferné inflaci nemají na zaplacení nájmů, složenek za energie, školní kroužky a dražší potraviny. Z opatření, která přijala, lze pochválit zvýšení životního a existenčního minima, rozšíření okruhu příjemců příspěvku na bydlení, rychlejší čerpání rodičovské dávky a odpuštění poplatku za obnovitelné zdroje.

Sporný je nesystémový pětitisícový bonus na děti do 18 let, o nějž část rodičů bude muset žádat. A nejvíc otazníků se týká sociálního energetického tarifu. Jeho rámec zákonodárci sice již schválili, ale kolem jeho realizace je mlha.

Většina domácností díky němu měla ušetřit za energie šestnáct tisíc korun. Avšak HN přinesly informaci, že letos by vláda měla na tuto pomoc uvolnit jen deset miliard, což představuje dva a půl tisíce korun na jednoho příjemce. Ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela trvá na tom, že „domácnostem s vysokými cenami energií poskytne vláda původně schválenou částku, tedy 27 miliard na plyn a elektřinu“.

Fámy jsou pro politiky smrtící. Proto by měl – dovolená nedovolená – vystoupit premiér s jasným sdělením, kdo a kolik na energiích díky sociálnímu tarifu ušetří. I kvůli datům z čerstvého průzkumu STEM, podle nichž mají lidé největší obavy „ze zdražování, přerušení dodávek zemního plynu a dalších surovin“.

Strach z vojenského ohrožení se umístil až za nimi. „Nyní už pozornost k válce oslabuje a řešíme více každodenní problémy,“ říká Nikola Hořejš, sociolog výzkumného ústavu STEM. K tomu není co dodat.