Jenže je vzal na uzavřený židovský hřbitov a hodina skončila zásahem zdravotníků. Ti museli přiletět pro chlapce, na kterého při exkurzi spadl starý náhrobek.
Muž, který je už v důchodu, tak bude muset vysvětlit, jak se s žáky na zavřený hřbitov dostal (prý dírou v plotě) a hlavně proč je nechal na poměrně nebezpečném místě chodit ve skupinkách. Kvůli tomu se totiž bude zpovídat za zavinění situace, kterou ani neviděl.
Jenže učitelé mají za žáky odpovědnost. Při povrchním hodnocení je jasné, že je vůbec neměl na podobné místo vodit. Jenže mají-li studenti učivo spojené s nějakým konkrétním zážitkem, myslím, že si pak lépe zapamatují fakta. Nebo v nich alespoň zůstane nějaká emoce, a to je také důležité.
Podobné exkurze se tedy nesmí zavrhovat. Musí se ale organizovat tak, aby byly co nejbezpečnější. V tomto případě například s průvodcem, který hřbitov dobře zná, a možná i s dozorem navíc, který by pomáhal usměrňovat někdy rozjívené studenty.
