V Brně se odehrávají příběhy vědeckých objevů a inovací, které mají potenciál oslovit nejen zemi, ale i celý svět. Přesto však čelíme paradoxu: zatímco místní vědecká komunita dosahuje globálních úspěchů, finanční podmínky zůstávají alarmující.

Jedním z těchto příběhů je například ten Alžběty Ressnerové, která pracuje na vývoji dopravních systémů pro CRISPR. Tento revoluční přístup může výrazně zlepšit léčbu pacientů, avšak kvůli nedostatečné finanční podpoře se mladá vědkyně setkává s nejistotou ohledně své budoucnosti v Česku. Svůj talent tak bude muset využít jinde, než ve své domácké laboratoři na Mendelově univerzitě.

Takový případ není podle Ressnerové ojedinělý. Mnoho dalších institucí není schopno financovat post-doktorandy, což vede ke ztrátě klíčových talentů a zastavení slibných výzkumných projektů.

Jednoduchá není situaci ani pro studenty doktorských programů. Město pro ty nejlepší ze čtyř partnerských brněnských univerzit sice pořádá soutěž, ve které pětadvacet nejlepších talentů odmění tříletým stipendiem v celkové výši 330 000 korun, ostatní mladí vědci ale musí vyžít s několika málo tisíci korun měsíčně. A to za práci na plný úvazek.

Vyšší finanční podpora je přitom motivující. Podle informací z výše popsaného projektu zůstalo v Brně na vědeckých pozicích přibližně sedmdesát procent z podpořených doktorandů.

Na pozadí mnohých výzev pak září na jihu Moravy příběhy úspěchů. Výzkumníci z CEITEC Masarykovy univerzity například nedávno přivítali renomovaného vědce, který podepsal dohodu o spolupráci s prestižní Společností Maxe Plancka. Výzkum z Agronomické fakulty Mendelovy univerzity ukázal, že využití hmyzího prášku v potravinářském průmyslu může přinést inovativní zlepšení výživové hodnoty potravin.

Orsolya Kovács z Masarykovy univerzity je objevitelkou jedné z obřích černých děr. Brněnští vědci ve spolupráci se švédskými biology zjistili, že na podobu obličeje dítěte může mít vliv množství bílkovin, které matka v těhotenství spořádá.

Přesto od některých vědců slýcháme, že věda se musí dělat především z lásky, a ne pro peníze. Podle nedávného reportu Českého statistického úřadu se investice do výzkumu a vývoje na státní úrovni snížily na nejnižší úroveň za posledních dvanáct let. Je škoda, že stát českou vědu více nepodporuje, protože zde máme skvělé mozky a brněnská vědecká obec to jen a jen dokazuje. Investice do vědy není jen investicí do budoucnosti, ale také do prosperity a prestiže celé země.

VIDĚLI JSTE? Letní uzavírky na jihu Moravy. Víme, kudy řidiči neprojedou

Na D46 zahájili silničáři pokládku cementobetonového krytu vozovky v úseku, který slouží jako záložní záložní přistávací plocha pro vojenská letadla. | Video: Studio Daněk