Když je jí moc, škodí. Když chybí, taky. Bez vody se ale neobejdeme. Není náhoda, že jsme se v uplynulém týdnu tématu vody věnovali častěji. A to v obou extrémech. Před čtvrt stoletím jsme čelili povodním, dnes paradoxně suchu. I do budoucna musíme podle vědců počítat s abnormálními výkyvy projevů přírody, jenž s sebou vodu buďto přináší v ničivém množství během okamžiků, nebo nás potrápí jejím dlouhodobým nedostatkem.

Své o tom ví obyvatelé Blanenska, Břeclavska a části Brněnska, kde už musí čelit omezením. Zalévat jí rajčata nebo plnit domácí bazény hraničí s hazardem, v jehož důsledku může chybět voda na pití. O zdroje pitné vody se obávají lidé v okolí Moravského Písku na Hodonínsku kvůli plánované těžbě štěrkopísku v těsné blízkosti prameniště, jež zásobuje vodou na 140 tisíc lidí. Sucho drtí zemědělce.

Povodně 7. července 1997 ve Veselí nad Moravou.
25 let od povodní: nové hráze na jihu Moravy jako ochrana před záplavami

Také podle vědce a geologa Václava Cílka jsme už mimo dosavadní měřítka toho, co dosud slova sucho a vlhko znamenala. "Podle nedávné velké globální studie jsou suchá místa již přímo anomálně suchá, a mokrá zase anomálně mokrá," upozornil.

Voda se nedá vyrobit, vynutit ani vymodlit. Lze si jí jen považovat a chránit. Klidně se totiž může stát, že za pár let bude její odběr na příděl a její cena vystoupá do závratných výšin. Nemluvě o tom, že bez dostatku vody nebude ani víno, ani pivo. A to by bolelo.