Zničené rodiny, zničené životy, léčba těžkých závislostí, leckdy marná, na 600 hráčů ročně spáchá sebevraždu. Závislost na automatech je zhoubná, nemálo lidí už dokázalo prohrát střechu nad hlavou, závislost pak odnáší celá rodina včetně dětí. Znám člověka, který za večer prohrál víc než 260 tisíc korun, dají se prohrát i miliony. Znám další dva muže, kteří hrají víc než deset let. Nemají kde bydlet a „nad vodou“ se udržují tím, že zatím chodí pořád pravidelně do práce. U obou však bylo nutno nastolit dost nedůstojné podmínky pro dospělého chlapa. Výplaty jim vyzvedávají jejich matky, které s jejich výplatou také disponují. S jejich souhlasem pochopitelně.

Řada hráčů sní o výhře. Sní o tom, co vše si za vyhrané peníze koupí, později sní o tom, že po výhře splatí dluhy. Automaty jsou však nastaveny tak, že jim tyto sny nesplní. Naopak. Dluhy gamblerů rostou, až dosahují astronomických částek, kdy už je hráčům jasné, že nemají šanci je ze své práce někdy zaplatit. To vede k rezignaci. Na práci, na život. Pracují pak buď načerno, nebo vůbec a peníze si opatřují kriminální činností.

Návykové choroby vedou k chudobě a chudoba a s ní související stres zase zvyšují riziko návyku. Klasický bludný kruh. Narážíme tu na možnosti léčby, kdy je téměř zbytečné léčit někoho, kdo nechce pomoci, kdo se léčit nechce. A ti, kteří mají vlastní silnou motivaci k léčbě, těch je méně a bohužel je třeba současně řešit i jejich sociální situaci, aby léčba mohla být úspěšná. A to se dosud neděje.

Blíží se volby, tedy čas slibů. Zelení vymysleli registraci hráčů. Cestou do práce jsem se tedy zastavila ve dvou hernách, poptat se, jak se jim líbí „zelený“ návrh.

Smáli se tomu. Pochopitelně je zajímá klient, zákazník, a ne to, zda ho nějaká radnice bude registrovat. Vzhledem k tomu, že spolupráce heren s radnicí je na bázi dobrovolnosti, může nám být jasné, jak by populistický nápad v praxi dopadl. Kromě toho značkovat a škatulkovat lidi, byť se jedná o gamblery, lze s tím souhlasit?

Nedávný pokus o regulaci výherních hracích přístrojů na jednání Zastupitelstva městské části Brno­střed dopadl skutečně šalamounsky. Zastupitelé jako by chtěli zahanbit křížence chytré horákyně s králem Šalamounem. Úprava snad lehce kosmetická. Něco na způsob – vlk se nažral, a koza zůstala celá.

V takto upraveném „vítězném“ návrhu se rušily herny v některých ulicích centra. Vyjmenované ulice jsou však většinou heren prosté, v lepším případě je v nich heren velmi málo.

Pohříchu se však usnesení o regulaci počtu heren nedotklo ulic, kde je heren jako máku – Křenové, Cejlu, Lidické a Palackého.

VĚRA JELÍNKOVÁ