Mediální hněv má spíš za cíl vykreslit jihomoravskou soc. dem. jako partu Viktora Čističe. Ovšem – většina silných hráčů na politické scéně si takto počíná, bohužel, běžně, ať jsou vlevo, nebo vpravo.
Když volby zatřesou radnicí, krajem či státem a vlastní lidé se dostanou k veslu, to je pane metelice. Drobní úředníci a vašnostové, náměstci a jejich asistenti poraženého nepřítele většinou balí kufry. A vítězové cosi trousí o vůli lidu, o naprosto odlišných ideových konceptech, a změně k lepšímu, na níž se přece nemůže podílet starý byrokratický aparát provázaný s nepřítelem. Je neefektivní, házel by klacky pod nohy, marš ven! A vzápětí se do prázdných kanceláří stěhuje aparát nový, kvalifikovaný někdy jen tím, že se s novou vrchností zná ze školy, z tenisu či firmy.
Jen co se situace obrátí a roli Viktora Čističe převezmou včerejší poražení, ti co předtím vymetali, začnou mluvit o tom, že úřednický a dozorčí aparát by měl být odborný, nepolitický, nepodléhat krátkodobým turbulencím, ale naopak zajišťovat kontinuitu v práci pro blaho celku atd. Často to není nic platné a metelice začíná nanovo.
Takže počkejme si na další židlotřesení na kraji za pár let a pozorně poslouchejme.
