Ještě větším důvodem poslat své dítě na gymnázium než zmiňovaný mýtus o lepším uplatnění gymnazistů je pro mnohé rodiče strach z prostředí učňovské školy. Často se bojí špatného vlivu okolí, nemožnosti výrazně se „všeobecně vyvíjet“ a toho, že jejich dítě do méně prestižní učňovské komunity zapadne.

Tato motivace poslat děti na gymnázia je rozhodně pochopitelnější než mýtus lepšího uplatnění, ovšem i tak je mnohdy zbytečná. Už kvůli možnosti vyvíjet se jiným směrem než jen všeobecně (jak je tomu přes různá „zaměření“ na většině gymnázií).

Prostě a jednoduše: je podivné, jak malý zájem o učňovské obory je. Problém byl už v minulých letech a teď se ještě prohlubuje tím, že do devátých tříd základních škol přicházejí početně slabší ročníky. Problém nesmyslného okouzlení gymnázii má negativní vliv na celou společnost. A pokřivuje vztahy na trhu práce, kde dnes průměrný zedník, truhlář či obráběč vydělá mnohem víc peněz než třeba učitel.

Další vliv nezájmu o řemesla je také očividný: vyučených vyjde ze škol skoro stejně jako dřív a zdaleka ne každý dosahuje takové úrovně, na jakou jsme byli dříve zvyklí. Starých „fachmanů“ ubývá, reklamací špatně spraveného umyvadla či spadené zdi je naopak víc a víc.