Na jižní Moravě jsou podle policie silnice, kde je srážka se zvěří velmi častá. „Jednou z nejproblémovějších je lesní cesta mezi Břeclaví a Valticemi. Řidiči navíc málo reagují na doporučenou rychlost a díky tomu bývají nehody horší,“ popsal vedoucí břeclavského dopravního inspektorátu Jiří Mach.

K nehodám vyjíždí policisté po celé jižní Moravě. Podle Srna indexu, který vydala pojišťovna Generali ve spolupráci s Centrem dopravního výzkumu, bylo v období od dubna do září téměř sedm set nehod se zvěří. „Nejčastější jsou srážky se srnčí zvěří, prasaty, zajíci a psy,“ popsala za centrum Veronika Valentová. Škody se v tomto období vyšplhaly téměř na osmadvacet milionů korun.

Největší riziko havárie je na podzim, především když se změní čas na zimní. „Vždy když dojde k posunu času, tak je jednoznačně vidět nárůst nehod. Člověk si neuvědomí, že zvěř chodí pořád stejně a čas je pro ni stejný,“ dodala Valentová.

Srážky se zvěří v Jihomoravském kraji
- počet srážek od dubna do září: 684
- škoda na jeden kilometr silnic na jižní Moravě: 6 249 korun
- silniční síť: 4 451 kilometrů
- škoda od dubna do září: 27 814 299 Kč
- jak po srážce postupovat: zavolat republikové policisty, nemanipulovat se zvěří
- na co si dát pozor: nekonzumovat sraženou zvěř
- bezpečnostní prvky: ploty, pachová zradidla, odrazky

Zabránit srážkám se zvěří se snaží různými způsoby lesníci. „Lesy České republiky i myslivecká sdružení instalují podél frekventovaných cest v optimální vzdálenosti deset až patnáct metrů takzvaná pachová zradidla, která zabrání zvěři přeběhnout cestu, nebo ji alespoň zbrzdí. Ovšem na každý repelent si zvěř časem zvykne,“ sdělila mluvčí státních lesů Eva Jouklová.

Dalšími zabezpečovacími prvky je oplocení silnice či umísťování krmelců ve větší vzdálenosti od cest.

Po srážce je povinností řidiče zavolat policisty, kteří kontaktují správce příslušné honitby, která se o sražené zvíře postará. „Předpokládám, že se děje i to, že si lidé vezmou sražené zvíře domů. Musí ale chápat, že to není v pořádku. Zvíře může být nemocné a také je tato činnost srovnatelná s pytláctvím,“ řekl krajský koordinátor Besipu Pavel Čížek.

Na možná rizika spojená s konzumací sražené zvěře upozorňuje mluvčí Státní veterinární správy Petr Majer. „Je v rozporu se zákonem konzumovat či uvádět na trh sraženou zvěř. Navíc lidem hrozí i zdravotní rizika. Každý kus prasete divokého musí odborníci otestovat na přítomnost cizopasníka svalovce, který může být pro člověka smrtelně nebezpečný,“ sdělil.

Srážka se zvěří se nevyhnula ani řidiči Danielu Ebstovi. „Jel jsem domů přes úsek, kde je výskyt lesní zvěře poměrně běžný. Avšak problém je, že se srážce nedá vyhnout. Jel jsem asi devadesátkou a nestihl zareagovat. Srnku, která mi tehdy vběhla do cesty přímo před auto, jsem trefil jeho krajem,“ svěřil se.

BARBORA NEŠPOROVÁ
SIMONA CHLUPOVÁ