Pokud například přírodní katastrofa donutí techniky zastavit provoz elektrárny, krizový štáb vznikne v Brně. V takovém případě bude mluvčí elektrárny informovat o situaci přímo z místa a jeho zástupce bude pracovat z havarijního informačního střediska v Lidické ulici.
„Přestože je taková situace dost nepravděpodobná, musíme být připravení. Proto jsme výrazně posílili systém krizové komunikace,“ řekl ředitel divize jaderné energetiky skupiny ČEZ Bohdan Zronek.
Krizový štáb vytvoří zástupci policie, hasičů, záchranářů, vojáků a také neziskových organizací. Společně budou informovat lidi žijící v okolí elektrárny a organizovat jejich evakuaci do bezpečí.
Brno v zóně ohrožení neleží, proto město může sloužit jako útočiště evakuovaných lidí třeba z Rosic či Ivančic. „Zóna krizového plánování kruh ve vzdálenosti dvacet kilometrů od elektrárny,“ doplnil ředitel dukovanské elektrárny Miloš Štěpanovský.
Podle náměstka jihomoravských hasičů pro krizové řízení lidé v havarijní zóně díky školením vědí, co mají v případě ohrožení dělat. „Systém sirén lidi informuje o mimořádné události. Kdyby se opravdu něco stalo, základem není utíkat na ulici, ale buď se schovat, nebo se snažit dostat z dané zóny co nejrychleji pryč,“ připomněl základní rady náměstek.
Krajské město by nemělo pocítit ani případnou nucenou odstávku Dukovan. „Výpadek plynule nahradí elektřina odjinud, například z rakouských elektráren,“ uvedl Špéra.
Havarijní plánování
• Zónu havarijního plánování jaderné elektrárny Dukovany tvoří kruh s hranicemi dvacet kilometrů od ní.
• Na východě sahá až k městům jako Rosice, Ivančice a Moravský Krumlov.
• Brno do ní nespadá.
JOLANA HALALOVÁ
