Několik týdnů chodili lidé okolo zaparkovaného auta, v němž ležela mrtvola muže. Nebýt silného zápachu, zřejmě by tělo zůstalo v autě ještě o několik dní déle. Na konci května si však jeden kolemjdoucí všiml, že z auta vytéká smrdutá tekutina. Když si obhlédl zelenou octavii pořádně, málem omdlel. Na sedadle totiž spatřil mrtvolu ve značném stadiu rozkladu.

„Jednalo se o dvaatřicetiletého muže, kterého rodina od poloviny letošního května pohřešovala,“ řekla brněnská policejní mluvčí Andrea Procházková. Zjištění totožnosti nalezeného muže bylo velice náročné. „Na těle mrtvého muže totiž už skoro nebyla žádná kůže. Stav těla byla v takovém stadiu rozkladu, že se nemohla udělat ani daktyloskopie. Technici mu nemohli ani sejmout otisky prstů,“ dodala Procházková.

Brněnský Deník Rovnost zjistil, že mužem, který pravděpodobně spáchal sebevraždu byl člověk z Drásova na Brněnsku. Tamní obyvatelé jej popsali jako hodného mladíka, s kterým nikdy nebyl problém. „Rodina o tom nechce mluvit, dokonce ani nevyvěsila smuteční oznámení,“ řekl drásovský starosta Jiří Šup.

Zápach sílil

Pozoruhodném na případu je, že si motoristé, kteří denně parkovali vedle auta z rozkládající se mrtvolou ničeho zvláštního nevšimli. Cítili jenom silný zápach, ale nevěnovali mu pozornost. „Sousedé, kteří se vrátili v sobotu z procházky, říkali, že se z těch kontejnerů táhne hrozný puch. Nikdo netušil, že je to z toho auta,“ tvrdila například Marcela Dostálová.

Sportovně upravená Octavia opravdu stála hned vedle tří kontejnerů. Možná právě proto si mnozí lidé mysleli, že uvnitř nádoby na odpadky hnijí potraviny. „Už několik dní jsme si zacpávali nosy. Měli jsme zato, že smrdí kontejnery. Bylo mi divné ale, že tu stojí už nějaký týden jedno auto. Ráno, odpoledne a večer. Pořád. To auto mělo tónovaná tmavá skla, proto dovnitř nebylo vidět, a možná také proto si mrtvoly nikdo nevšiml,“ přiblížil automobil s mrtvolou Silvestr Král.

Podle některých svědků měla octavia pootevřené zadní okénko. „Tím se lidé koukali dovnitř. Když jsem také nahlédl, uviděl jsem tam ležet oblečeného muže a vedle něj na sedadle ležela peněženka. Hrozný pohled. Byl úplně prolezlý červy,“ vzpomínal Král na otřesný pohled na tělo mrtvého muže.

Živé stopky

Přesnou dobu smrti určí patologové v ústavu soudního lékařství, kam tělo policisté převezli. Pomoci jim v tom může poměrně nová kriminalistická metoda. Nazývá se forenzní entomologie. Vyšetřovatelům při ní napovídá hmyz, který se do mrtvoly dostal. Za teplého počasí jsou totiž brouci obvykle těmi prvními, kteří dorazí na místo činu.

„Do několika minut po smrti oběti se objeví menší mouchy, kterým se říká bzučivky. Přiláká je čerstvé tělo, do jehož otevřených zranění, očí, nosu a úst začnou klást vajíčka. Larvy se vylíhnou během jednoho až tří dnů, živí se měkkými tkáněmi a rychle rostou,“ vysvětlil entomolog Jakub Pechlát.

Růst larev je pak pro forenzní entomology jako kalendář a hodiny. Představují totiž živé stopky, které se spustí brzy po smrti oběti. „Soudní entomologové se naučili tyto stopky číst tak, že určí hmyz na těle oběti a jak daleko pokročil ve svém vývoji. S dobrými záznamy o okolní teplotě lze čas, který uplynul od smrti oběti, spočítat s přesností na hodiny, a to i v případě, že k úmrtí došlo před dvěma až třemi týdny,“ dodal Pechlát.