Hasiči pomáhají s likvidací jen tehdy, když roj ohrožuje víc lidí, hlavně dětí, na veřejném místě. „V ulici Souhrady visel roj ze stromu ve dvoumetrové výšce. Byl nedaleko dětského hřiště a hrozilo nebezpečí pobodání kolemjdoucích,“ konstatovala mluvčí brněnských strážníků Denisa Kapitančiková.

Lidé volají nejčastěji na pomoc hasiče, strážníci letos vyjížděli jen několikrát. „Informaci musíme vždy nejdříve ověřit. Pokud je potřeba přivolat hasiče, zajistíme okolí, aby se k roji nikdo nedostal,“ řekla Kapitančiková. Pokud však strážníky někdo zavolá na svůj soukromý pozemek, nezasahují. „Majiteli jen řekneme, že si to musí vyřídit sám,“ dodala mluvčí městské policie.

To samé sdělují lidem i hasiči. Při teplém počasí přesto stejně vyjíždějí až několikrát denně. Nejčastěji zasahují u zastávek hromadné dopravy, u škol nebo nemocnic. Pokud to jde, snaží se včely nelikvidovat. „Roj odchytíme do rojáčku, což je speciální krabice. Předáme jej včelaři, kterému ulétl. Předtím včely kropíme vodou, aby se zchladily a uklidnily,“ popsal odchyt mluvčí jihomoravských hasičů Jaroslav Haid. Vosy a sršně, ke kterým hasiči vyjíždějí méně často, pak hubí speciálním sprejem.

Hrozí nemoci

Často se stane, že hasiči majitele včel nenajdou. „Včelaři většinou nejsou ochotní převzít neznámý roj, protože může přenášet nebezpečné nemoci. Ty by se pak mohly rozšířit na celý chov,“ upozornil Haid. V těchto případech musí hasiči včelí roj rovněž chemicky zlikvidovat.

Majiteli soukromého pozemku, který doma najde včelí nebo vosí roj, pomohou dezinsekční firmy. „Hubíme včely, vosy, stejně jako sršně. Za jeden výjezd zaplatí zákazník přibližně tisíc korun,“ informoval majitel brněnské dezinsekční a deratizační firmy Ivo Cirbus.

Lidé mohou zavolat i některému včelaři. Jenže každý nepomůže. „Odchytávám jen roje, o kterých vím, že jsou moje. Jeden mi ulétl v polovině května,“ konstatoval včelař Petr Opletal z Rajhradic na Brněnsku. Když jej našel, neměl už pro roj místo v úlu. „Nabídl jsem ho kolegovi. Tomu zrovna chyběl, tak si jej odchytil sám,“ řekl Opletal.

Snažit se zlikvidovat nebo odehnat roj laikům včelař nedoporučuje. „Lidé by si na to měli zavolat odborníky. Vždy je riziko, že dostanou žihadlo. Neměli by také panikařit. Včely nemají rády prudké pohyby,“ podotkl Opletal.

Bodnutí představuje největší nebezpečí pro alergiky. Ti pak musejí často i do nemocnice. „Lékař dá pobodanému léky a snaží se zmírnit otok,“ sdělila mluvčí Fakultní nemocnice Brno Anna Mrázová.

Jinak hrozí po bodnutí nějaké zdravotní následky jen výjimečně. Stává se to, když někoho bodne včela nebo vosa víckrát a dotyčný zůstane dlouho bez pomoci. „Člověk je schopný bez problémů snést až dvacet bodnutí. Pak ale může nastat i šok, dušení a poškození mozku. V extrémním případě to končí až smrtí,“ upozornila Mrázová. Podobné případy jsou však ojedinělé. Letos ještě neměli v nemocnici ani jeden.