Pilot z pádu vyvázl s těžkými zraněními, žena, která letěla s ním, s lehkými. Vyšetřovatelé zjistili, že nehodu způsobil svou nedbalostí čtyřiačtyřicetiletý pilot. Při získávání zdravotního osvědčení totiž zatajil zdravotní potíže.

Vyplývá to ze závěrečné zprávy z vyšetřování nehody, kterou nedávno zveřejnil Ústav pro odborné zjišťování příčin leteckých nehod. „Muž letěl v kluzáku L23 Super Blaník a na palubě měl navíc dalšího člověka. S tímto typem letadla přitom neodlétal v posledních týdnech před nehodou dost na to, aby v něm s ním mohl někdo být,“ upozornil ve zprávě velitel vyšetřovacího týmu Lubomír Stříhavka.

Kromě leteckých vyšetřovatelů se nehodou zabývali také policisté. Také oni došli k závěru, že nehodu zavinil pilot větroně. „Obvinili jsme ho proto z ublížení na zdraví. Případ ale dál šetříme,“ řekl mluvčí policistů z Brněnska Bohumil Malášek.

Chtěl se vrátit

Větroň vzlétl z letiště v brněnských Medlánkách 2. dubna krátce po čtvrt na šest odpoledne. Po necelých deseti minutách jej ale vlečný letoun odpojil a kluzák i se dvěma lidmi na palubě spadl do pole poblíž Jinačovic. „Žena utrpěla jen lehká povrchová zranění. Hůř na tom byl pilot, který měl těžce poraněné nohy. Do nemocnice jsme ho proto přepravili vrtulníkem,“ sdělila krátce po nehodě mluvčí jihomoravských záchranářů Barbora Zuchová. Muže tehdy museli dokonce vyprostit hasiči.

Vyšetřovatelé se nejdřív domnívali, že pilot kluzáku nezvládl nouzové přistání. Později se však ukázalo, že v kokpitu omdlel.

Problémy začaly několik minut po startu. „Pilot vlečného letounu vypověděl, že po chvíli se začal kluzák stáčet doleva a jeho příď se sklápěla k zemi. Když se snažil od pilota větroně vysílačkou zjistit, co se děje, nedostal odpověď. Protože hrozilo, že kvůli potížím kluzáku spadne i vlečný letoun, jeho pilot se rozhodl druhé letadlo odpojit,“ uvedl vedoucí vyšetřovací komise.

Místo vzletu a dopadu havarovaného kluzáku.

Padající větroň pak jen těsně minul blízký les a dopadl na pole. Pilot vlečného letounu proto okamžitě zavolal záchranku.

Druhý pilot pak vyšetřovatelům řekl, že se mu udělalo špatně. „Chtěl se proto vrátit na letiště, ale omdlel. Třiatřicetiletá žena, která seděla za ním, se ho snažila probrat kopáním do sedačky. Neúspěšně. Podle ní se muž probral až po nárazu,“ poznamenal Stříhavka.

Potíže tajil

Pilot větroně měl přitom s létáním dost zkušeností. V kokpitu sedával od roku 1983. „Typ kluzáku, ve kterém havaroval, pilotoval dvacet let. A poslední přezkoušení absolvoval necelý měsíc před nehodou,“ podotkl vyšetřovatel.

Přesto se muž dopustil hned několika pochybení. „Za posledních devadesát dní před havárií letěl s tímto kluzákem jen jednou. Aby mohl mít na palubě pasažéra, musel by přitom vzletět a přistát nejméně třikrát,“ upozornil Stříhavka.

Největší pilotova chyba však podle vyšetřovatelů byla v tom, že při lékařském vyšetření zamlčel některé zdravotní problémy. Právě kvůli nim ve vzduchu omdlel a letoun havaroval. „Kdyby lékař, který muže vyšetřoval pro zdravotní osvědčení, měl právo na výpis ze zdravotní dokumentace, kluzák havarovat nemusel,“ dodal vyšetřovatel.

Dubnový pád větroně byl jednou z letošních nejhorších havárií letadel v Brně a okolí. Hůř dopadla pouze před dvěma týdny nehoda ultralightu pilotovaného bývalým československým hokejovým reprezentantem Jaroslavem Jiřík. Letadlo spadlo krátce po startu z medláneckého letiště a po nárazu do země shořelo. Jiřík havárii nepřežil. Proč letoun spadl není stále jasné. Podle vyšetřovatelů budou příčiny nehody známé nejdříve koncem léta.

Čtěte také: U Jinačovic spadl větroň, oba cestující přežili