Teplé počasí, agresivní hmyz a pozdě zavolaná záchranka. To jsou zřejmě hlavní příčiny smrti devětatřicetileté ženy. Matku desetileté dívky v úterý večer bodla vosa nebo včela a žena dostala anafylaktický šok. Manžel nebyl doma a dcera nevěděla, co má dělat. Začala proto plakat a vyběhla před dům. Po chvíli si jí tam všimli strážníci. Dítě je sice hned zavedlo do bytu, kde hlídka začala ženu oživovat, život už jí ale nezachránila.

Strážníci si uplakané dívky, která stála před domem v Hádecké ulici v brněnských Maloměřicích, všimli při pochůzce. „Děvče hlídce řeklo, že její matce je špatně a neví, co má dělat,“ uvedla mluvčí brněnských strážníků Denisa Kapitančiková.

Strážníci se s dívkou okamžitě vydali za její matkou. Když ale vešli do bytu, byla už žena v bezvědomí. „Hlídka okamžitě zavolala záchranku a dala ženě první pomoc. Oživit se ji ale nepovedlo. Když přijeli na místo záchranáři, lékař mohl pouze konstatovat smrt,“ dodala mluvčí.

Že dívčina matka zemřela na anafylaktický šok potvrdila mluvčí jihomoravských záchranářů Barbora Zuchová. „Ženu podle všeho bodla včela nebo vosa. Bohužel nedostala včas léky, kterými by se zmírnila anafylaktická reakce a zemřela,“ řekla Zuchová.

Protože šlo o náhlou smrt, převzali případ brněnští policisté. Uzavřít jej mohou až poté, co budou mít výsledky pitvy. O dívku se nyní stará otec.

Letos už podruhé

Úterní smrt ženy je už druhým letošním úmrtím v kraji, které zavinilo bodnutí hmyzu. „Jeden muž kvůli němu zemřel v nemocnici,“ podotkla mluvčí záchranářů.

Upozornila, že letos v létě se počet útoků vos a včel oproti loňsku téměř zdvojnásobil. „Loni jsme do konce srpna ošetřili devadesát lidí pobodaných hmyzem a devětapadesát z nich skončilo v nemocnici. Letos jsme za stejnou dobu evidovali 179 takových pacientů, do nemocnice jsme jich převezli 127,“ podotkla Zuchová. Statistiky za září zatím záchranáři k dispozici nemají.

Ne všichni pobodaní lidé, které zdravotníci převezli do nemocnice, tam musel kvůli anafylaktickému šoku. „Hlavně v horkých dnech jsme ošetřovali mnoho lidí, kteří byli pobodaní do úst,“ řekl mluvčí.

Pokud člověk pobodaný do úst nedostane anafylaktický šok a zůstane při vědomí, pomůže mu, když bude cucat kostku ledu. Pokud ale anafylaktickou reakci dostane, lidé mu přímo pomoci nemohou. „Měli by ale co nejdříve zavolat záchranku. Pobodanému člověku musí totiž lékař co nejrychleji píchnout do žíly léky. Když mezitím člověk upadne do bezvědomí, lidé by ho samozřejmě měli hned začít oživovat. Jinak hrozí, že zemře,“ zdůraznila Zuchová.

Dodala také, že alergici u sebe často nosí léky, které při bodnutí hmyzem pomohou. „Ne všichni ale vědí, že jsou alergičtí,“ upozornila mluvčí.

Podle včelaře Petra Opletala z Včelařské stanice v Rajhradicích na Brněnsku může být problémem nejen to, že někteří lidé o své alergii nevědí, ale také to, že reakce na bodnutí může být pokaždé jiná. „Záleží totiž na tom, odkud hmyz přiletí. Pokud byla třeba včela předtím na rostlinách, které byly ošetřené nějakou agresivní chemikálií, může to její jed zesílit. A platí to také v případě, že letí z makového pole. I mák totiž včelí jed zesiluje,“ upozornil Opletal.

To, že někdo po bodnutí včely nebo vosy zemře, je podle něho hodně výjimečné. Tím spíš začátkem října. „Včely bývají touhle dobou už zazimované. Letos ale bylo dlouho teplo, a tak je to mohlo lákat ven,“ poznamenal včelař.