Měsíce příprav, týden šílenství a… konec. Teď už nikdo nepozná, že ještě před pár dny Brno žilo mistrovstvím světa basketbalistek. Fanoušci v hale ve Vodově ulici zhlédli jedenadvacet zápasů elitních týmů, po osmifinále se turnaj přesunul do Karlových Varů. Co se povedlo a na co se naopak nebude vzpomínat v dobrém?

Diváci. Přímo do hlediště v Brně si našlo cestu celkem 47 560 příznivců ženského basketbalu. V Ostravě, které přivítala stejnou porci duelů, to bylo ještě o 9 000 víc. Už po soubojích v základních skupinách si představitelé basketbalové organizace FIBA pochvalovali vysokou návštěvnost. „Oproti poslednímu šampionátu v Brazílii se zvedla dvakrát,“ mnul si ruce ředitel komunikace FIBA Florian Wanninger.

Malá kapacita. Původně se mělo hrát v opraveném Rondu, basketbalový svátek musel nakonec vzít zavděk starší a menší halou ve Vodově ulici. Ta bez problémů kapacitně pokryla většinu utkání, jakmile však na palubovku naskočil český tým, bylo beznadějně vyprodáno. „Je jasné, že na zápasy domácích by se zaplnilo i sedmitisícové Rondo,“ podotkl bývalý předseda organizačního výboru šampionátu Jiří Hamza. „Mistrovství světa ale nejde brát jen z pohledu České republiky. Důležité je, jak se turnaj prezentuje milionům diváků v televizi po celém světě,“ oponoval Wanninger. Tenhle argument však fanoušky, kteří se do hlediště nedostali, těžko uchlácholí.

Nedostatečné zázemí. Místa pro parkování, VIP prostory nebo třeba novinářská mixzóna, to vše mělo menší rozměry, než by si akce typu mistrovství světa zasloužila. Navíc v pozdějších hodinách se teplota v hale dostávala do těžko snesitelných výšek. „Nepřálo nám počasí. Když prší, nemůže jet klimatizace naplno. Nikdo ale neomdlel,“ glosoval trable brněnský organizátor Jan Peška. „O parkovacích problémech lidé věděli dlouho dopředu, takže radši využili městské hromadné dopravy,“ dodal.

Bouřlivé prostředí. Atmosféra, kterou v Brně diváci vytvořili českým basketbalistkám, byla úchvatná. „Hala je malá, bylo v ní vedro i dlouhé fronty na záchody, ale prostředí? Úplná bomba. Lidé se dokázali skvěle bavit hrou a fantasticky povzbuzovat,“ všimla si brněnská fanynka Petra Slámová, která navštívila dva zápasy českého družstva. I domácí hráčky oceňovaly diváckou podporu. „Byla úchvatná, cítili jsme se tu jako doma,“ poděkoval za všechny kouč národního týmu Lubor Blažek.

DIVÁCI V BRNĚ

Celkem: 47 560
Průměr na zápas: 2 265
Nejvíce: 3 200 (ČR–Rusko, ČR– Španělsko)
Nejméně: 1 210 (Argentina – Rusko)
DIVÁCI V OSTRAVĚ
Celkem: 56 550
Průměr na zápas: 2 693
Nejvíce: 6 380 (USA – Austrálie)
Nejméně: 1 015 (Senegal – Řecko)

Funkcionář FIBA Florian Wanninger tvrdí: Vodovka byla správná volba

Brno /ROZHOVOR/ – Hala ve Vodově ulici aneb Téma sporu. „Je kapacitně malá,“ namítali její odpůrci před mistrovstvím světa basketbalistek. „Na takovou akci stačí,“ bránili se druzí. „Zvolili jsme správně,“ tvrdí Florian Wanninger, ředitel komunikace organizace FIBA, která šampionát zaštiťuje.

Nelitujete zpětně, že se zápasy v Brně nehrály ve větším Rondu?
Možná by se zaplnilo na české zápasy, ale zažil jsem v něm mistrovství Evropy v roce 1995 a při některých duelech to tam bylo jak na pohřbu. Nechtěli jsme něco podobného dopustit znovu.

Ale zájem o lístky především na zápasy českého týmu byl rozhodně větší…
Mistrovství světa nejde brát jen z pohledu České republiky. Není důležitá jen kapacita, to je zastaralý pohled na věc. Pro nás je klíčové, jak se šampionát prezentuje milionům diváků v televizi po celém světě. Vysíláme do 140 zemí a prázdná hala není pro basketbal zrovna ideální reklama.

Stojíte si tedy za názorem, že FIBA rozhodla správně?
Stejně jsme neměli na výběr, při našich inspekčních cestách do Brna Rondo připravené ještě nebylo a my jsme si nemohli dovolit riskovat. Ale na rovinu říkám, že kdybychom teď měli volit mezi Rondem a halou ve Vodově ulici, stejně vybereme druhou možnost.

Proč?
Protože tahle aréna se na basket hodí. Když jsou diváci daleko od hráčů, třeba deset metrů, pak už to není basketbal. My potřebujeme tribuny strmě nahoru.

S atmosférou na šampionátu jste spokojený?
Jednoznačně, šampionát je kvalitnější než poslední olympijský turnaj. Nahrávají nám i výsledky. Když si vezmete jenom zápasy v základních skupinách, deset duelů skončilo jednociferným rozdílem, přitom v Pekingu to bylo osm zápasů celkově. Navíc intenzita a tempo hry je perfektní.